Toto je archivní verze stránky z roku 2018. Podívejte se na aktuální verzi.
(psáno v létě 2018, pozdější edity jsou explicitně označeny)
tl;dr nakoupit co největší ETF a držet je donekonečna
Disclaimer: Toto nechci nikomu vnucovat, ale pár lidí se mě na to aktivně zeptalo, tak jsem vytvořil stránku, abych to nemusel psát do individuálních mailů. Toto není finanční poradenství a nejsem v oboru expert. Až tímto způsobem přijdete o peníze, tak je to váš problém. Pokud se na to necítíte, nedělejte to.
Defaultní postup „co se zbývajícími penězi“ je podle mě nechat si je na účtu, případně dát na vkladní knížku, zakopat v lese nebo tak něco. Tohle má problém v tom, že fiat money snad všech měn (CZK, USD, EUR…) podléhají inflaci, a to docela extrémní. Například v době psaní tohoto textu je oficiální inflace CZK 2.6 % ročně, nicméně počítá se to ze spotřebního koše který dost neodpovídá běžnému nerdovi a reálná inflace je tak podle mě vyšší. I dlouhodobě to vychází tak na ty 2 %, a to konzistentně pro různé státy a měny.
Pro představu, pokud si šetříte na byt, přičemž 2+1 aktuálně v Praze stojí 4 mega, oficiální inflace 2.6 % vám na konci bude žrát 9 tisíc měsíčně, což může být velká část toho, kolik šetříte.
Spořící účty s průměrným úrokem 0.1 % jsou pak totální výsměch, termínované vklady i na 5 let inflaci stěží pokryjí a máte peníze blokované.
Lidé to řeší různě, například nákupem těžkých kovů (čímž se tato stránka zabývat nebude) nebo nákupem a následným pronájmem nemovitostí, což zní rozumně, jen dobře zvažte některé ne-obvious problémy:
(pozorování: dokážu se vyrovnat se scénářem „přijdu o všechno co jsem tam dal“, avšak mám extrémní odpor k „přijdu o všechno co jsem tam dal a ještě po mně někdo chce něco doplatit“, protože si dokážu představit začínat s nulou, ale ne s mínusem, což se bude táhnout zbytkem stránky) (1)
ΣΣrum, ještě jsem neviděl výpočet, který by zohlednil vše uvedené a byl rozumně v plusu.
Skipneme i některé další možnosti (například státní fondy a dluhopisy, které taky nesou 0.00prd, stavební spoření, u kterého při současné politické situaci hrozí, že vám ho nedovolí vyplatit na nic jiného než na stavbu certifikované ekologické zemljanky, a oškubání hejlů přes Ethereum ICO) a řekneme že akcie.
Všimneme si, že cennými papíry se zabývá mnoho expertů na fulltime. My nejsme experti a máme zajímavější věci na práci, děláme to jenom z výše uvedeného opruzu. Proto nemáme šanci spekulovat na růst či pokles (fuj, riziko (1)) individuálních firem. Fakt nemáme i když si to myslíme, při posuzování pozor na
Další možností je outsourcovat rozhodnutí co nakoupit na někoho jiného, například na banku či makléře. Ti si jednak sežerou nějakou část pro sebe, jednak nabídka na českém trhu mi přijde docela nic moc, a navíc makléř může peníze vytunelovat.
Když nevíme, jaké akcie nakoupit, co s tím budeme dělat? Nakoupíme úplně všechno!
Tento jednořádkový model má některé výhody, například velmi pravděpodobně není přeučený. Důkladná analýza existuje minimálně od roku 1998, takže máme dalších 20 let validačních dat. Dále tím, že máme jaksi úplně všechno, máme maximální diverzifikaci a že někdo zkrachoval je nám fuk. (jo a tím „všechno“ se myslí „všechno v poměru jak je ta firma velká (podle market capu)“)
Úspěšnost takové strategie se dá odhadnout třeba tak, že vezmeme historická data úplně všeho, a pustíme na to následující algoritmus:
Podíváme se co to spočítalo a zjistíme, že pro všechny intervaly do 40 let (takový pěkný život/důchod) z toho v 99 % případů šlo tahat 3.5 % ročně (adjustováno na inflaci, takže nominálně tak 6) a ještě v 80 % případů skončit s více než s čím jsme začali (a průměrně/mediánově s násobě více (3.5/3x)). Náš předchozí cíl fixnout inflaci jsme tak velmi překonali. Huh.
Především pro mě překvapivé pozorování je, že to neselhalo při krizích. Ani v roce 2008, ani při prasknutí dotcom bubliny, dokonce ani v roce 1929. Krize trvaly ve skutečnosti jenom pár let a pro zmíněná 3-4 % ročně vlastně děláme averaging 25-33 let. Překvapivě nejhůře se tomu dařilo pro začátky kolem 1965, a to kvůli definitivnímu opuštění zlatého standardu a následné hyperinflaci (a my vybíráme inflation-adjusted), takže byste na tom s držením hotovosti byli ještě mnohem hůř.
Edit 2020 k té dotcom bublině: 1, 2 – vyznačuje se tím, že tam byla krátce trvající extrémní špička, a pokud jste popsané provedli přímo na ní, tak jste failnuli. Ponaučení: neodcházet do důchodu při „jé je špička, teď mi budou 4% stačit“ a dělat dollar cost averaging jak píšu dále (což asi stejně děláte, protože peníze typicky vyděláváte postupně)
Při porovnávání rizika je důležité uvědomit si, že těchto 99/80 % nelze porovnávat oproti nějakým 100 %, protože jistotu nemáme nikdy. Kromě již zmíněného že počítáme inflation-adjusted jde hlavně o to, že bylo několik měnových reforem, na Kypru lidem znárodnili část vkladů, i v té svobodné américe znárodnili třeba zlato a že občas dojde k destrukci nemovitosti bylo již zmíněno.
Dále to neselhalo při světových válkách ani při velkých lokálních katastrofách.
Svět se mění a proto historická data nemusí dobře popisovat do čeho jdeme.
Výše uvedená simulace počítala s tím, že v jeden okamžik nakoupíme za všechno (a pak to zase někdy najednou prodáme). Pokud bychom do toho lili peníze postupně, vyhneme se situaci, kdy nakoupíme den před černým úterým a pak z toho budeme smutní. Navíc ono je to tak nějak přirozené, lidé si typicky šetří postupně. Jmenuje se to Dollar cost averaging a názory na to se různí.
Kromě všech firem se dají držet i nějaké státní dluhopisy, které sice nesou prd, ale jejich hodnota jde do jisté míry proti směru krize (v krizích typicky padají méně než akcie). Takovou věcí se už vzdáváte triviálního modelu a rozhodněte se sami, jestli to chcete.
V rámci prevence confirmation bias bych vám doporučil neklikat na mnou poskytnuté zdroje, ale provést vlastní výzkum.
Pokud jste se rozhodli touto radou neřídit:
Na burzách se obchodují tisíce firem a při ceně jedné akcie a poplatcích za obchod je nereálné naivně koupit všechno. Takže potřebujeme fond. Fondy jsou zjednodušeně buď aktivně managované (věříte makléřovi, že dělá dobrá rozhodnutí, což nechceme, jak již bylo vysvětleno) nebo indexové. Indexové jsou oborové (např. „všechny společnosti dělající do IT“) nebo obecné (např. „500 největších společností obchodovaných na NYSE“), ty chceme.
Nevýhoda fondů je, že se přes to nedají enforcovat morální hodnoty typu „chci koupit všechno kromě Googlu“. Naštěstí mi náš pan premiér vysvětlil, že když jenom vlastním, ale nepodnikám, tak je to v pohodě.
Podílové fondy mají v Česku zejména kvůli podvodům z 90. let dost negativní pověst, nicméně indexové se tunelují podstatně hůř, protože tam ta společnost z indexu prostě buď je nebo není a nejde dělat kreativní účetnictví.
Nicméně v Česku se nedají moc kupovat ani světové indexové podílové fondy. Máte dvě možnosti: 1) zařídíte si účet v zahraničí (opruz), 2) najdete si fond, ze kterého někdo vyrobil akcii a je tak obchodovaný veřejně (ETF). To jsem nakonec udělal já.
Když přijdete na burzu se svými pár korunami, tak se vám vysmějí (actually, vůbec to nepůjde). Proto budete potřebovat brokera, což je proxy, přes kterou nakupujete. Brokera dělá třeba Fio nebo Patria Direct. Broker je pojištěný na 20000 EUR per účet (pojištěný že se obchod technicky povede, ne že na burze neproděláte), pokud jste rotšíldi, možná stojí za zvážení rozhazovat mezi brokery (c.f. na Kypru znárodnili nepojištěné části vkladů).
Přijdete do Fio, řeknete, že chcete eBroker, a že chcete povolit obchodování v zahraničí. Investiční dotazník není potřeba vyplňovat na místě, jde to udělat po prvním přihlášení. Hodí se k tomu založit si u nich ještě CZK a USD/EUR běžný účet, protože eBroker není plnohodnotné “bankovnictví” a převody do jiných bank trvají a v případě EUR/USD nemusí být zadarmo. Na běžném účtu je minimální zůstatek 100 Kč/10 USD/10 EUR (kdybyste ho rušili, tak vám to vrátí). Konverzi měn není vhodné dělat přímo ve Fio, protože mají nesmyslně nevýhodné kurzy (jako že třeba o 4 % horší než konkurence). Třeba Roklen je rozumný. Daně z dividend (15 %) za vás řeší Fio, pokud si budete vybírat jenom dividendy, nemusíte nic řešit. Pokud budete prodávat do 150k ročně (limit se pravidelně mění), tak taky nic. Pokud akcie budete 5 let držet a až pak je prodáte, tak se taky nic nedaní.
Zbývá ještě vybrat jaká ETFka chcete. Ideálně si vyberte od více různých společností, opět, kdyby jedna krachla (sice ETF nejspíš budou mimo likvidaci, ale proč mít mrzutost navíc). Zajímavé je, že poplatky se liší i řádově, od 0.04 do 0.2 % p.a. Uvádíme příklady některých populárních obecných ETF a jejich poplatky:
Pro představu jak může vypadat takový gigantický fond s 4000 společnostmi
Protip: Pokud zkoumáte něco na motivy „kolik bych měl, kdybych tohle udělal před X lety“, nestačí se podívat na graf ceny na Yahoo Finance, ale je potřeba k tomu přičíst dividendy (zdaněné 15 %).
Fio má následující problémy:
Bohužel se ukáže, že jinde to není lepší.
…wtf
2020-09 jsem si to teda založil. Poslal jsem tam CZK, směna na EUR proběhne výhodně do druhého dne automaticky (pozor, už před směnou se to tváří, že je směněno, ale nákup selže). Protože nejdou kupovat americké věci, koupil jsem pro začátek ISIN IE00BK5BQT80 (Vanguard celosvětový (opravdu celosvětový, pozor, že některé jsou “MSCI World” a to jsou jenom rozvinuté země) akumulační (protože mi někdo poradil že se tak nedaní dividendy)). Zatím to vypadá, že to proběhlo a funguje. Vybrat jsem ještě nezkoušel.
Od dubna 2021 je ten fond v seznamu fondů bez poplatků.
Poplatky přiměřené 5 USD/obchod
Podepisujete následující perly:
17. Suspicious Activity
If IB in its sole discretion believes that a Customer account has been involved in any fraud or crime or violation of laws or regulations, or has been accessed unlawfully, or is otherwise involved in any suspicious activity (whether victim or perpetrator or otherwise), IB may suspend or freeze the account or any privileges of the account, may freeze or liquidate funds or assets, or may utilize any of the remedies in this Agreement for a „Default“.
28. Customer Must Maintain Alternative
Trading Arrangements Computer-based systems such as those used by IB are inherently vulnerable to disruption, delay or failure. CUSTOMER MUST MAINTAIN ALTERNATIVE TRAD- ING ARRANGEMENTS IN ADDITION TO CUSTOM- ER’S IB ACCOUNT FOR EXECUTION OF CUSTOM- ER’S ORDERS IN THE EVENT THAT THE IB SYSTEM IS UNAVAILABLE. By signing this Agreement, Cus- tomer represents that Customer maintains alternative trading arrangements.
33. Mandatory Arbitration
A. This agreement contains a pre-dispute arbitration clause. By signing an arbitration agreement the parties agree as follows:
• ALL PARTIES TO THIS AGREEMENT ARE GIVING UP THE RIGHT TO SUE EACH OTHER IN COURT, INCLUDING THE RIGHT TO A TRIAL BY JURY, EX- CEPT AS PROVIDED BY THE RULES OF THE ARBITRATION FORUM IN WHICH A CLAIM IS FILED.
Registrace je pain, heslo pošlou plaintextovým mailem a než lze změnit, musí se tam poslat prachy, má to dvě rozhraní - web se strašlivým UX a desktopového klienta v Javě, také zakázali přímo obchodovat americká ETF a alternativy mají nejasně vyřešené vyplácení dividend. Navíc tam nejdou poslat USD přímo ze směnárny/Fio USD účtu, ale jejich kurzy jsou naštěstí jen mírně nevýhodné, není to tak strašné jako Fio. (ale platí se myslím 200 Kč za směnu) Výběr peněz na účet lze dělat jednou měsíčně bez poplatku, každý další za 300 Kč.
2018-11 jsem si to založil a koupil jsem SPY5. Pak jsem zkusil vybrat, prošlo to. Pak jsem dokoupil IE00BK5BQT80. Jako funguje to, ale UI je naprostá katastrofa.
2021-02: migrace na Interactive Brokers Ireland. Účet pro deposit je německý, možná přidají další pozdějí. Zatím jsem to neřešil a nakupuju jinde. https://www.lynxbroker.cz/podpora/jak-vlozit-penize-na-ucet/: „Vklady v CZK jsou posílány do Německa. Vaše banka Vám může naúčtovat poplatek za odchozí zahraniční platbu nebo za využití korespondenční banky. Na otevření účtu pro CZK v ČR pracujeme, bohužel nemáme informace kdy a jestli se tak stane.“
2021-06: Dobrý den, pane Hrachu,
Bohužel nějaký souhrn pro jednotlivé banky k dispozici nemáme. Z vlastní zkušenosti však mohu říci, že když jsem před několika týdny vkládat CZK na svůj obchodní účet z Airbank, tak jediný poplatek, který jsem zaplatil byla 100 Kč Airbank. Co se týče výběrů, tak z naší zkušenosti se jako korespondenční banka pro CZK vždy používá ČSOB, která si za tuto transakci účtuje 1 % z transakce, minimálně 300, maximálně 2000 CZK. Pokud chcete minimalizovat bankovní poplatky za převod, můžete využít například výběr v EUR prostřednictvím SEPA platby. Otevření lokálního bankovního účtu v CZK připravujeme a o jeho dostupnosti vás budeme informovat.
S pozdravem, Jan Bystřický
Dividendy daní 30% a nejde s tím nic dělat (diskuze). Z generického ETF portfolia prej vyteče tak 1.5-2% dividend, a když tady se z nich sežere na daních dalších 15%, tak to máme z milionu tak 3 tisíce.
Zaboha jsem tam nevykoukal jestli vůbec umí obchodovat normální akcie a ne CFD. Psal jsem jejich agentovi (potkal jsem je tak, že mi volal opruzující obvolávač) a neodpověděl a od té doby nevolal, takže to asi fakt nejde. Jako poplatek se dává spread, který je 0.1%, takže třeba pro obchody za 100k to vyjde na stovku, což docela jde. USD z Fio tam prý poslat jdou.
„ETF, zahraniční akcie“ „0,55 %, min. 1.500,- CZK“ a „Servisní poplatek“ „0,3 % p.a.“.
srsly, to jako fakt neexistuje normální broker/banka?!