viz. ZÉLOS 15.2.1999
 
 
Identifikace letícího objektu (UFO 831202) a srovnání
s laickými pozorováními úkazu na území Československa


Jiří Grygar

Petr Lála

Karel Pacner


Dne 2. 12. 1983 se nad střední Evropou při vstupu do atmosféry rozpadl raketový stupeň sovětské družice Gorizont 8. Na území ČSSR byl úkaz pozorován velkým počtem laických pozorovatelů, kteří byli vyzváni, aby zaslali svá hlášení do redakce deníku Mladá fronta v době, kdy žádná interpretace jevu nebyla ještě známa. Z 263 došlých dopisů byly vybrány údaje o čase přeletu, výšce a rychlosti letu a rozměrech formace objektů a porovnány s hodnotami, získanými nezávisle objektivními pozorovacími metodami. Srovnání ukazuje, že vizuální kvantitativní údaje laiků jsou zatíženy tak velkými systematickými chybami, že jsou pro samostatnou interpretaci jevů UFO většinou nepoužitelné.

1. Úvod

Počínaje r. 1947 objevují se ve sdělovacích prostředcích zprávy o létajících objektech neznámé povahy, pro něž se posléze ujalo zkratkové označení UFO (z angl. Unidentified Flying Objecfs). Nejrozsáhlejší studii o povaze objektů UFO publikovali v USA Condon aj. [I]. Řada dalších prací, jež splňují základní požadavky vědecké metodiky, se vesměs shoduje v tom, že jevy UFO lze vysvětlit buď astronomickými, geofyzikálními či meteorologickými efekty v zemské atmosféře anebo jako umělé produkty činnosti člověka [2]. Zprávy však připouštějí, žeˇ: nepatrný zlomek pozorovaných úkazů se nedaří takto objasnit - přes veškerou snahu zůstávají neidentifikované.

Koncem r. 1983 bylo takové UFO pozorováno nezávisle velkým množstvím osob na území Československa. Jeden z autorů tohoto příspěvku (K. P.) shromáždil početná písemná svědectví laických pozorovatelů, čímž získal unikátní statisticky zpracovatelný materiál. Jelikož se poté podařilo (P. L.) tento úkaz nade vší pochybnost identifikovat, lze údaje konfrontovat s objektivně zjištěnými daty, a tak lepe porozumět okolnostem vzniku jevu UFO.

2. První laické zprávy a jejich zveřejnění

Úkaz UFO se odehrál nad územím ČSSR dne 2. 12. 1983 ve večerních hodinách (většina pozorovatelů uváděla přelet v intervalu 19:30 až 20:00 SEČ), kdy bylo na většině území zcela jasno. První zprávy do sdělovacích prostředků pronikly z oblasti Vysočiny, ale publikovány byly se zpožděním - poprvé až 23. 12. 1983 [3]. Zpoždění lze vysvětlit přirozenou obavou z blamáže a tím, že se zprvu zdálo, že jde o lokální záležitost. Kuriozitou celé epizody je skutečnost, že zmíněná zpráva byla publikována bez vědomí vědeckého redaktora (K. P.), jenž by byl zveřejnění zprávy pro její pochybnost určitě nedoporučil. Naštěstí však byla ve zprávě současně otištěna výzva, aby očití svědkové úkazu napsali do redakce deníku Mladá fronta. Výzva se setkala s úspěchem a již 27. 12. bylo v redakci nejméně 31 hlášení prakticky z celé republiky [4]. Dopisů dále přibývalo i v prvních dnech ledna roku 1984, takže Mladá fronta dne 14. 1. 1984 přinesla souhrnnou zprávu o celém jevu [5]. Byla založena na předběžné analýze více než 200 dopisů.

Shrnutím dílčích pozorování byly zjištěny tyto pravděpodobné společné rysy:

a) Svítící těleso resp. tělesa se pohybovala přibližně od západu na východ. Někteří pozorovatelé viděli, jak původně jediný svítící objekt se v záblesku rozdělil na více (3 ÷ 9) složek, které dále pokračovaly v letu v pevné "formaci". Některé složky byly zřetelně barevné, v mezerách mezi světly bylo vidět tmavé pruhy, ale současně těmito mezerami prosvítaly hvězdy. Jasnost svítících bodů UFO byla srovnatelná s nejjasnějšími hvězdami na obloze, ale periodicky kolísala. Let byl přímý, plavný a zcela nehlučný.

b) Jev byl pozorován z jednoho stanoviště po dobu 10 sekund až 3 minut. Pozorovatelům se zdálo, že úkaz probíhá nízko nad jejich hlavami (desítky až stovky metrů). Rozměry celé "formace" byly udávány rovněž v desítkách až stovkách metrů - za jistých předpokladů je však lze přepočítat na úhlové rozměry řádu 10°.

c) Porovnání údajů z rozličných míst republiky nasvědčovalo tomu, že těleso či tělesa se pohybovala na sever od našeho území v šikmé vzdálenosti (100 ÷ 300) km, tedy vysoko v zemské atmosféře. Tomu také odpovídá fakt, že jev byl pozorován fakticky téměř současně, i když rozptyl individuálních odhadů času je udivující.

Ve zmíněné zprávě ze 14. 1. 1984 byly též uveřejněny údaje z odborných pracovišť. P. L. uvedl, že šlo o objekt ve vysoké atmosféře a připomněl, že údaje o lineárních rozměrech a lineární vzdálenosti, určené z vizuálních pozorování na jednom stanovišti, nejsou spolehlivé. Z. Ceplecha konstatoval, že v inkriminovanou dobu nebyl zaznamenán žádný svítící pohybující se objekt na snímcích celooblohových komor sedmi stanic bolidové sítě Astronomického ústavu ČSAV na území Čech a Moravy, jež byly v uvedenou dobu v činnosti. Nepřítomnost úkazů na snímcích čs. bolidové sítě je důkazem toho, že objekty, pohybující se úhlovou rychlostí až 2,3° s-1, byly slabší než mezná hvězdná velikost přehlídkových fotografií, tj. -4m. J. Strachota sdělil, že meteorologický radar Hydrometeorologického ústavu nezaznamenal žádný objekt do výšky (10 ÷15) km a vzdálenosti až 300 km od radaru v Praze-Libuši. P. Tříska nenalezl žádné změny ve stavu ionosféry v uvedenou dobu. P. L. usoudil, že nejpravděpodobnější vysvětlení jevu spočívá v zániku umělé družice nebo její části v hustých vrstvách atmosféry ve výši (80 ÷100) km, a L. Křivský uvedl, že alternativní vysvětlení by byl tzv. tečný bolid.
Od toho dne měli tedy laičtí pozorovatelé možnost konfrontovat svá pozorování s názory odborníků, ale rozbor dopisů, přišlých po tomto datu (jichž je ovšem už jen 6%) ukazuje, že to pozorovatele neovlivnilo - spíš: popudilo. V některých zprávách je totiž zřetelná snaha pisatelů předem vysvětlit úkaz jako doklad činnosti cizích civilizací. Někteří zastánci takového výkladu zasílali po zveřejnění zmíněného článku [5] do redakce Mladé fronty nesouhlasné dopisy.

3. Identifikace UFO 831202

Navzdory rozporuplnosti a neúplnosti laických hlášení bylo brzo zřejmé, že objekt či objekty se pohybovaly nad územím NSR, NDR a PLR ve výši přibližně 100 km nad zemským povrchem. Sovětský deník Trud uveřejnil 12. I. 1984 popis téhož jevu, jak jej pozorovali obyvatelé na Ukrajině [6]. Jelikož také celkový popis daleko nejlépe odpovídal dříve pozorovaným úkazům rozpadu umělých družic, resp. nosných raket při vstupu do hustých vrstev ovzduší, bylo zajisté na místě porovnat zmíněné údaje laických pozorovatelů se seznamem drah zanikajících těles.
 

Obr. 1. Průmět dráhy rozpadajícího se raketového stupně sovětské družice Gorizont 8 vůči území ČSSR dne 2. 12. 1983. Časové údaje jsou udány v SEČ, na základě údajů z radiolokačních souhrnů
[7, 8].
 

Podle seznamu zveřejněného sledovací stanicí ve Farnborough (Velká Británie) ve druhé polovině ledna 1984 [7, 8] se ukázalo, že pozorované úkazy souvisely se zánikem předposledního stupně nosné rakety sovětské spojové družice Gorizont 8. Před rozpadem šlo o válcové těleso s hmotností 4 t, průměrem 4 m a délkou 12 m. V době čs. pozorování se těleso, resp. jeho fragmenty pohybovaly nad územím NDR a PLR ve výši (99 ÷ 91) km nad zemským povrchem rychlostí 7,85 km/s (28 260 km/h), přičemž přeletělo na sever od západního výběžku ČSSR v 19:46.40 h a na sever od východního cípu ČSSR v 19:48.10 h (viz obr. 1). V optimálním případě mohl pozorovatel na daném stanovišti vidět celý úkaz (od horizontu až k horizontu) v trvání 3 minut. Střední hodnota času by tedy měla být 19:47,5 h (ą1 min). Šikmá vzdálenost od pozorovatelů na území ČSSR se pohybovala v mezích (106 -~ 310) km. Základní údaje o této identifikaci otiskla Mladá fronta ve dnech 28. 1 a 4. 2. 1984 [9, 10].

4. Analýza vizuálních pozorování

Z dopisů shromážděných v redakci Mladé fronty jsme pro další analýzu vybrali ty, které se nepochybně týkaly úkazu z 2. 12. 1983 - zániku raketového stupně. Ze souboru dopisů tedy byly vyloučeny ty, jež pojednávaly o úkazech v jiných datech, a dále dopisy, obsahující zjevně nerelevantní údaje. Těchto nepoužitelných dopisů bylo přibližně 20 (některá hlášení jsou telefonáty na útržcích papíru, rovněž k analýze nepoužitelná). K další analýze bylo použito 263 dopisů, jež dostaly pořadová čísla a byly zpracovány standardním způsobem. Z každého dopisu jsme určovali místo pozorování, počet osob, které se pozorování zúčastnily (většinou šlo o jednotlivce, ale máme také dopis se 40 pozorovateli na témže stanovišti!), udávaný čas přeletu, výšku letu (obvykle udávanou v lineární míře), rychlost přeletu (obvykle udávanou v km/h) a rozměry, tj. vzdálenost mezi nejvzdálenějšími "pozičními světly" (opět obvykle udávanou v metrech). Rozložení dopisů podle místa pozorování uvádí tab. 1.

Tabulka 1. Počet dopisů podle místa pozorování 



západní a jižní Čechy 45                                           severní Morava  34 
Praha a střední Čechy 34                                           jižní Morava  3 
severní Čechy 64                                                        západní a střední Slovensko  4 
východní Čechy 76                                                    východní Slovensko  3 

Pozn.: Deník Mladá fronta se distribuuje převážně jen na území ČSR.
 

Stojí za zmínku, že podmínky pro pozorování úkazu na celém území republiky byly mimořádně příznivé. Jev se odehrával v pátek, před začátkem hlavních večerních televizních programů i začátkem večerních filmových představení (řada pozorovatelů uváděla, že úkaz spatřila cestou do kina) a za mimořádně příznivého počasí při bezměsíčné noci. Podle přehledu HMÚ v Praze [11] bylo prakticky na celém území Čech, Moravy i Slovenska jasno, protože na naše území zasahoval výběžek neobyčejně silné tlakové výše (redukovaný tlak vzduchu nad 1040 mb).
Čas přeletu bylo možno zjistit u 247 dopisů. Extrémní hodnoty, udávané pozorovateli, jsou 18:30 h a 22:30 h. Rozptyl hodnot je velký, ač mnozí pozorovatelé tvrdí, že se dívali na hodinky a čas je tedy "přesný". Zřejmě svou roli sehrála i okolnost, že dopisy byly psány nejméně tři týdny a nejvíce až šest týdnů po samotném úkazu. Střední hodnota času přeletu činí 19:48,1 h (ą29 min) (je udána střední chyba najedno měření), v překvapivě dobré shodě s hodnotou určenou v odst. 3, avšak se značnou střední chybou.
Výška nad zemí byla udána ve 116 dopisech (44% materiálu) lineárně v metrech, resp. kilometrech. V pěti dopisech byla explicitně uvedena úhlová výška. V jednom případě pisatel porovnal údaje ze dvou stanovišť a dospěl k šikmé vzdálenosti objektu od místa pozorování 240 km. Extrémní hodnoty odhadnuté lineární vzdálenosti jsou 20 m (!) a 15 km. Střední odhadnutá hodnota výšky pak činí (800 ą 1900) m. Jde tedy o formální podcenění výšky o dva řády, ale ve skutečnosti jen o potvrzení známého faktu, že odhad lineární vzdálenosti je v takovém případě nemožný a tudíž bezcenný.
Rychlost přeletu byla odhadnuta ve 27 dopisech (10% materiálu). Extrémy činí 40 km. h-l a 900km.h-1. Jeden pozorovatel, srovnávající údaje ze dvou vzdálených stanovišť, dospěl k odhadu 3000 km . h-1. Tento údaj jsme však do průměrné hodnoty nezahrnuli. Střední hodnota odhadnuté rychlosti pak činí (260 ą 190) km . h-1. Podobně jako v předešlém případě jde o systematické podcenění správné hodnoty zhruba o dva řády.
Rozměry "formace" odhadli respondenti ve 45 dopisech (17% materiálu). Extrémní odhady činí I,5 a 1200 m. Střední hodnota činí (70 ą 110) m. Dva pozorovatelé uvedli úhlové rozměry "formace" na 4° resp. 20°. V těchto případech nelze ovšem vyloučit, že v průběhu doby se úhlová velikost "formace" úlomků s časem opravdu měnila. Pravděpodobně by to znamenalo, že úlomky raketového stupně se rozptýlily na vzdálenost kolem 10 km. Ještě větší úhlový rozptyl udali ukrajinští pozorovatelé - až 45° [6].

5. Závěry

Vizuální pozorování jevů UFO je třeba posuzovat s velkou obezřetností. Laičtí pozorovatelé bez speciálních znalostí (zdá se, že tyto speciální znalosti mají pouze astronomové-amatéři nebo pozorovatelé meteorologických stanic) běžně a zcela nesprávně určují vzdálenost a rychlost objektu v lineární míře. Převést tyto údaje na úhlové hodnoty je většinou obtížné. Při určování vzdálenosti z paralaktického posuvu ze dvou či více stanovišť většina pozorovatelů systematicky přeceňuje úhlovou výšku objektu nad obzorem (obr. 2).
Čas přeletu nebývá rovněž určen příliš spolehlivě a střední chyba (ą0,5 h) je tak veliká, že znemožňuje odhadnout případné .údaje o trajektorii objektu pouze na základě hlášení laiků. Tvrzení pozorovatelů, že čas určili přesně, popřípadě digitálními hodinkami, nikterak nezaručuje, že údaj neobsahuje hrubé chyby.
Poměrně dobře se shodují údaje o celkovém vzhledu, formaci, barvách a změnách jasnosti objektů, ale zato převážně chybějí data o relativní jasnosti objektu, stejně tak i o dráze na obloze vůči hvězdám.
Identifikace UFO je ovšem kriticky závislá právě na spolehlivém určení vzdálenosti a dráhy, případně rychlosti letu, jasnosti a rozměru objektů. Vizuální pozorování mohou tudíž na jev UFO upozornit, ale bez nezávislých objektivních pozorování téměř nikdy nemohou vést k jednoznačné fyzikální interpretaci daného úkazu.

* * *

Autoři příspěvku děkují především všem pisatelům dopisů do redakce Mladé fronty, kteří tak přispěli k tomu, že jsme mohli uskutečnit statistický rozbor laických pozorování jevu UFO. Na výpočtu trajektorie dráhy raketového stupně a jejím porovnání s vizuálními údaji se podíleli J. Boček a P. Spurný, kteří též připravili podklady k obrázkům. Standardní zpracování dopisů do tabulek provedla L. Kalašová. M. Páleník připravil rozbor meteorologické situace a upozornil na souvislost pozorovací aktivity laiků se způsobem, jak tráví volný čas. Obrázky narýsoval R. Bőhnel ml.


(po kliknuti na obrázek se vám na obrazovce objeví jeho lépe čitelná zvětšenina)




a
 
 
 


b


c


 

Obr. 2. Vizuální laická pozorování úkazu UFO 831202, z nichž bylo možné odvodit úhlovou výšku jevu nad obzorem, byla rozčleněna do tří skupin: a) Čechy, b) Morava, c) Slovensko. Pro každou skupinu lze v prvním přiblížení předpokládat, že pozorovatelé sledovali týž úsek dráhy úlomků raketového stupně. Na každém diagramu jsou vyznačeny úhlové výšky a dále poloha úseku dráhy vypočtená z radiolokačních údajů [7, 8]. Z grafů je patrné že vizuální pozorování v podstatě potvrzují značnou výšku jevu v atmosféře, ale průsečíky směrů jeví značný rozptyl. Potvrzuje se také dobře známý fakt, že nezkušený pozorovatel má tendenci systematicky přeceňovat úhlovou výšku jevu na volné obloze.



 Literatura

[1] Condon E. U. et al.: Scientific Study of UFOs. Bantam Books, New York 1969.
[2] Klass P. J.: UFO Explained. Vintage Books, New York 1976.
[3] Severa J.: Mladá fronta 23. 12. 1983, str. 7.
[4] (sj): Mladá fronta 27. 12. 1983, str. 7.
[5] Pacner K.: Mladá  fronta 14. 1. 1984, Víkendy, str. 1. L6] Trud 12. 1. 1984, str. 4.
[7] Table of Artificial Earth Satellites. Royal Aircraft Establishment, Farnborough, 16. 1. 1984, s. 761.
[8] Satellite situation report. NASA GSFC, Greenbelt 23 (1983), No. 6.
[9] (ker): Mladá fronta 28. 1. 1984, str. 2.
[10] Pacner K.: Mladá fronta 4. 2. 1984, Víkendy, str. 3.
[11] Denní přehled počasí dne 2. 12. 1983, Hydrometeorologický ústav Praha, 3. 12. 1983.

Došlo 15. 12. 1986.
 

 


Copyright Š 1999  Jitka Splítková
Poslední aktualizace: 15.2.1999