Toto je vyrovnávací paměť vyhledávače Google pro adresu http://petr-kubac.blog.cz/. Je to snímek stránky, tak jak se zobrazila 18. červenec 2019 14:22:36 GMT. Aktuální stránka se mezitím mohla změnit. Další informace.
Plná verzePouze textová verzeZobrazit zdroj
Tip: Chcete-li na této stránce rychle najít hledaný výraz, stiskněte klávesy Ctrl+F nebo ⌘-F (Mac) a použijte lištu Najít.
Nekorektní blog Petra Kubáče

Chudoba výnosná a ztrátová

Úterý v 5:43 | Petr |  Filosofování
Ještě z doby průmyslové revoluce na konci 19. století nám tady zbyly taková ta hesla jako :"Chudoba cti netratí" nebo anglikánské : "Ďábel vždy vloží hřích do lenivých rukou tvých". Ale něco se asi od 19. století změnilo, protože Česko teď - na konci konjunktury - má nejnižší nezaměstanost od doby, kdy havlovský parlament zrušil komunistický "trest za soustavné vyhýbání se poctivé práci" - navzdory tomu jsou ulice stále plné různých santusáků, ometáků, chmatáků, feťáků, bezdomovců a další "lepší společnosti", které - zaměstnanost ne-zaměstanost - vůbec neubylo.

Vykládal jsem tohle jako zábavnou historku známým ze Slovenska a hned se mi dostalo odpovědi : Naše vláda podvádí se statistikami ještě více než ta vaše. Jinak by kvůli počtu ( a pracovitosti ) naší Romské národnostní menšiny statistika nezaměstannosti na Slovensku nikdy neklesla pod 10%. Takže se zdá, že v každé společnosti jsou dvojí nezaměstnaní.
  • Ti, které stát ještě honí do práce
  • Ti, nad kterými už zlomil hůl
Položím jedovatou otázku už teď - existovalo takové dělení v 19. století ? A ještě druhou : není to vlastně diskriminace ?
Lze tedy uvažovat, že část ( dnes již patrně menšina ) lidí, kteří se pohybují na hraně zaměstnanosti / nezaměstantosti jsou lidé typu "chudoba cti netratí". Tedy takoví, kteří se potýkají s těžkým osudem s otevřeným hledím. A pak je tady ta druhá skupina ( pozor zdaleka ne jen Rómové !!! ), kvůli kterým se musí falšovat statistiky nezaměstnanosti.

Ba dokonce když vezmene člověka, který dře za malý plat, aby nějak přežil on i jeho děti - mají z takového člověka globální megakorporace stejný zisk jako z osob typu : "po dávkách do Shopping Parku" ? Zdá se tedy, že "chudoba, která cti netratí" není dostatečně zisková a tudíž není ani korporacemi a jimi koupenými politiky dostatečně podporovaná.
Příklad : I Slováci mají momentálně konjunkturu, takže si představte, že jejich stát v rámci "boje o chybějící pracovní síly" by polovinu - to jest 5% svých nezaměstnatelných občanů přesto nahnal do práce. Tito by vydělávali sotva tolik, co nyní dostávají na sociálních dávkách a navíc by po práci následující po dlouhé nezaměstanosti byli příliš unavení, aby těžce vydělané peníze po výplatě jen tak rozházeli. Výsledek "konjunktury" by byl pokles zisku megakorporací o nula-nula-nic - což je v jejich obratu ( a jejich vnímání reality ) již závažná krize.

Lze tedy usoudit, že "ctnosti" 19. století jsou "nectnosti" dneška. Rodina s mužem, který pracuje a ženou, která ( k pracovitosti ) vychovává děti není dobrým základem globální ekonomiky.

Myslíte, že jsem se zbláznil ? Povšimněte si činnosti evropských vlád, včetně té naší : Trest za neochotu utrácet hned po dávkách ( výplatě ) v podobě nulových ( záporných ) úroků. Plány jak zrušit hotové peníze, aby se tomuto trestu nešlo vyhnout .... Matka jako "rodič 1" ..... Homosexuální aktivisti bojují za adopce svých - "hraček" vyrobených z darovaných vajíček v pronajatých dělohách .... Jana "Venezuela" Maláčová podporuje ženy v sexu ( a otěhotnění ) s "neznámou osobou" a to tím, že alimenty = často poslední zbytek rodičovské zodpovědnosti - bude platit stát.

Můžeme si zafantazírovat jak bude vypadat budoucnost. "Výnosná chudina" bude stále více a více jen "průtokovým ohřívačem" peněz na trase "státní tiskárna nekryté měny -> globální koporace -> bankovní účet v daňovém ráji". "Chudých" tohoto "nectného" typu bude přibývat a tím se "bezpečnostní situace" na ulicích bude zhoršovat. Navzdory tomu bude průtok pěněz tímto "pěnezovodem" příliš pomalý, takže některé korporace ( Agrofert a spol. ) začnou státní peníze požadovat ( a dostávat ) přímo.
Mohu klidně fantazírovat dále - sociální systém bude tvořit "bezpečný polštář" pro desítky procent obyvatel. To podryje ochotu lidí pracovat. Přesněji "opravdu pracovat". Současný "nedostatek pracovníků" od uklízeček pro doktory budiž varováním. Nedostatek lidí na skutečnou práci povede k ekonomické stagnaci, což státní správu povede k vrstvení po příčině nejdoucích státních regulací ve stylu "rovnák na ohýbák". Honění lidí k práci a k řádému životu - díky své ne-výnosnosti - však mezi nápravná opatření rozhodně patřit nebude. Případný ekonomický / společenský / bezpečnostní ( válečný ) otřes ve společnosti s výraznou menšinou nesamostatných - nic nedělajících - nic neumějících lídí .... chraň nás Bůh.

Ale vy tohle řešit nemusíte : Jestli vstáváve do práce ve 4.30, abyste mizerným platem uživili manželku a děti - tak už se sebou něco dělejte, abyste pílí a skromností přestali snižovat růst hrubého domácího produktu ! Teplákovka Addidas, tetování přes celá záda za mnoho tisíc, cigarety, drogy, chlast .... Znáte jméno svého otce ?!? HMM to je průser, ale nevadí zvýšeným poflakováním a větším děláním bordelu v ulicích to můžete odčinit. To by bylo abychom ten globální multi-kulturní ráj nakonec nevybudovali !
 

Debilopyramida

9. července 2019 v 5:50 | Petr |  Filosofování
Mám pár zábavných historek, které pořád opakuju. Třeba jak se do našeho špitálu přihlásilo 64 slečen na místo "asistentky sekretářky" ( nebo "sekretářky asistentky" jestli je v tom rozdíl ), ale na místo primáře ORL alias Ušního-nosního-krčního , vypsané ve stejný den - se nepřihlásil nikdo. Nebo ten fascinující plíživý postup hajzloviny a korupce ze vzdálené Prahy až do Ostravy - to jsou věci, které člověka ovlivní na celý život.

Nicméně jsem si nedávno uvědomil, že společenský vývoj běží přímo před našima očima a ( někdy ) ani není těžké směr současného vývoje protáhnout až do budoucnosti. Příklad :

Bývaly doby, kdy gymnazista nastoupil na místo účetního do špitálu, 30 let dělal postupně účetního, vedoucího 3 účetních elévů, vedoucího nějakého sub-oddělení, pak celé účtárny, pak ekonomického náměstka a pak třeba ( po 40 letech zkušeností ) třeba i ředitele špitálu, pokud náhodou ředitěle špitálu nedělali vysloužílí doktoři - bývalí primáři těch nějvětších oddělení, které ve špitálu byly.

Pak se ale zjistilo, že tento systém není dobrý. Když firmu vede člověk, který firmě rozumí. Takový člověk bývá stižen "provozní slepotou" nebo je "zablokovaný" pro "kreativní řešení" problémů, které stojí před námi. Proto nastala éra "kinder-manažerů". Vysokým manažerem firmy s 3000 ( a více ) zaměstnanci se stávají 30 letí borci, kteří celou dobu od promoce na "negramotné univerzitě" pracovali v neziskovce se 3 ( a méně ) zaměstanci. Takoví lidi jsou "odblokovaní" - trochu podle katolického hesla : "nevědomost hříchu nečiní".

Stále ale byla doba, kdy podřízení těchto lidí byli ti dědci, kteří 40 let - den, co den doopravdy pracovali a tudíž si o "kreativitě" svých šéfů mysleli svoje. Nicméně, když hrozil průser - viděli jej ( díky svým zkušenostem ) měsíce dopředu a příslušného kinder-manažera s obrovským předstihem varovali. Tím ale vznikala hořkost na obou stranách. Na jedné straně "můj šéf je úplný vůl" a na druhé straně "cokoliv vymyslím - mi ten dědek shodí".

Takže v současnosti jsme svědky toho, že zkušení "dědci" nás postupně opouštějí do penze a na jejich místa přicházejí lidi, které si vybrali už příslušní kinder-manažeři. Ti vedeni "Parkinsonovým zákonem" si vybírají lidi, ještě daleko méně zkušené než jsou sami. Tím se nám "hranice blbosti" posouvá do nižších pater firem, až se dostává k pozicím těch lidí, kteří už doopravdy musí pracovat.

Hranice blbosti - je pojem, který si žádá podrobnější vysvětlení. Představte si firmu svážející odpadky. Úplně nejvyšší manažer může být nekompetentní "věšák na obleky" - politická tlačenka, která chodí po zasedáních obecních rad a vede řeči o "ekologické budoucnosti". Ale řidič popelářského auta, musí umět nastartovat, rozjet se, couvat a popeláři musí umět popelnici do auta vysypat, přes to "nejede vlak". Ergo když v nejvyšším patře firmy může být 100% nekompetence, která se směrem dolů snižuje a v nejnižším patře firmy musí být 100% kompetence, která směrem nahoru klesá - někde uprostřed hierarchie firmy je linie kde kompetence = nekompetence - a to je hranice blbosti.
Takže máme nekompetentního manažera, který svého "historicky zděděného" zkušeného podřízeného poslal do důchodu a vybral si někoho, kdo je stejně (ne)kompetentní jako on sám. Co se děje dále ? Podřízení na niždím stupni to vidí a uvažují takto - "proč bych se měl snažit věci rozumět, když věci nerozumí ani moji nadřízení - a tudíž jejich schopnost usvědčit mě z nekompetence je malá." Nakonec "hranice blbosti" poklesne až do nejnižích pater firmy, která takto přestává fungovat.

Příklad : Můj otec vymýšlel recepty na "křemíkovou ocel" ze které se pak válcovaly plechy do transformátorů. Fabrika, ze které odešel do důchodu však dnes vypadá tak, že každých 5 let ji koupí nějací jiní podvodníci z velkého byznysu z Indie i odjinud, avšak samotná výroba probíhá na strojích které tam namontoval Siemens a Halske v roce 1890, podle technologického postupu, který za Jakeše a Bilaka v roce 1980 vymysleli kolegové mého otce a "křemíkové oceli", plechu, nebo transformátorům nerozumí "v holdingu" - nikdo. Ideální příklad z moderního managementu, kdy termiti bez mozku míchají hlínu se slinami až - bez jakéhokoliv plánu - vyroste termitiště.

Ptáte se jaktože ve "vyspělé" západní Evropě, kde tyto procesy probíhají přece jenom o něco déle se ( technologická ) společnost ještě nezhroutila. Důvod je v globalizaci. V době kdy nízká "hranice blbosti" už viditelně komplikovala fyzickou výrobu v továrně - byl provoz jako "neefektivní" - "outsourcován" do rozvojového světa, kde návštěvy kinder-managementu probíhají ve stylu : "mister Wong sáhibovi nerozuměla" - a Asiati mají svoji hierargii zatím nezasaženou fenoménem "kreativity" vysokých ( a středních) ( a nižších) manažerů.

Po přečtení předchozího jistě tušíte kterým směrem půjde vývoj do budoucnosti. Pokud bystě měli pochybnosti - sledujte třeba školství. Sociologů je více než Instalatérů, protože když instalatérovi trubky kapou - veřejnost o něm smýšlí jako o nevzdělaném blbovi, zatímco sociolog může blábolit nesmysly celý život a ještě jej babiny obdivují, protože mu nerozumí. Nebo strojaři a chemičtí inženýři - exitují vůbec v kategorii "pod 26 let" ? Možná nemá smysl v letním parnu plýtvat pozorností čtenářů a za domácí úkol doporučit - na letní večer - na toto téma - můj oblíbený film : Idiokracie = Absurdistán.

Návod na rajčata - pozdě, ale přece.

2. července 2019 v 5:21 | Petr |  Příroda
Kdysi jsme probírali, že lidský mozek je paralelní struktura - zraková obast pozná kolo, ale jízdu na něm má nacvičenou motorická oblast. Podobně mnohé domácí hospodyňky vaří z "motorické paměti" přisypu to, přisypu ono, ale když mají naspat recept písemně - složitě vzpomínají kolik a čeho tam vlastně dávají.

Je s podivem, že mnoho "význačných čtenářů" a to i z oblasti elektra po mně chtělo návod na balkónové pěstování rajčat, který jsem jim vágně přislíbil, ale nikdy nenapsal, protože není v mé "slovní paměti". Nicméně letos pěstuji rajčata opět a moc se mi nedaří, a dělám si poznámky abych to nakonec mohl nějak sepsat a vy - moji čtenářové - jste si to mohli dát do záložek alespoň na příští sezónu.

1. Hydroponické pěstování na plovucích raftech

Jsou rostliny, které snesou situaci, že jejich kořeny volně plavou v živném roztoku, bez jakéhokoliv substrátu připomínajícího půdu. Příkladem budiž běžný zahradní salát, která se na amerických hydroponických farmách pěstuje tak, že mají 100 metrů dlouhý skleník, v něm mělký bazén s živným roztokem a na jednu stranu neustále strkají polystrénové desky s dírkami, ve kterých jsou zapíchané sazeničky salátu, který takto v plovoucím médiu roste, Na druhé straně z bazénu vytahují "rafty" se zralým salátem a tím se jednotlivé "rafty" posouvají od konce, kde se sází, ke konci, kde se sklízí.

2. Hydroponické pěstování v inertním substrátu

Jistě jste pochopili, že rajče tento způsob pěstování bez mechanické opory kořenů rádo nemá. Takže jsem několik sezón experimentoval s pěstováním v nějakém inertním substrátu. Inertním substrátem může být téměř cokoliv, co nehnije a neplesniví pod vodou a má to dosti jemnou a nasákavou strukturu. Můžete použít antuku, jemný štěrk, pemzu, ba dokonce skelnou vatu, nebo kamennou vlnu ze stavebních izolací. Nakonec jsem ale skončil u klasické zahradnické hmoty jménem Keramzit. Kořenový systém v něm veleochotně roste a je vhodné zařídit to tak aby hladina "zálivky" v květináči plném keramzitu kolísala, aby část dne byly kořeny rajčat pod ( virtuální ) hladinou živného roztoku a část dne aby keramzit květnáče byl jen vlhký ale kolem jeho kuliček byl vzduch. V každém připadě je dobré aby na povrchu květináče byla vrsta keramzitu ( téměř ) trvale suchá aby tato vrstva "izolovala" hlubší vrstvy před růstem řas a plísní.

3. "Semi"-hydroponie v zahradním substrátu.

Zásadním problémem hydroponického pěstování je živný roztok. Ten musí být opravdu kvalitní včetně všech exotických prvků jako je molybden, zinek, síra, mangan a bór, v náležitém poměru. A pokud má "zěmědělská korporace" něco takového vidlákovi prodat - dá si to náležitě zaplatit. Praktický výsledek domácí hydroponie je pak tento : BUĎ zaplatíte za živné roztoky tolik, že rajčata z Kauflandu ( sice hnusná ) jsou nakonec levnější. ANEBO ušetříte a pak úroda tomu odpovídá. Ba dokonce v případě špatného hydroponického roztoku není vzácný ani "úhyn" pěstovaných rostlin.
Proto jsem vymyslel vidláckou metodu, kdy pěstuji rajčata v zahradnickém substrátu, který ale není hlavním zdrojem živin - jen mechanickou oporou pro kořeny a nouzovým zdrojem těch prvků na které se v mnou používaných hnojivech zapomnělo.
Jak tedy pěstovat rajčata v paneláku "vidláckým způsobem"
  1. Kupte si "samozavlažovací" květináče. - půda v nich nedosahuje úplně na dno, ale 5-10 cm nade dnem je síto držící půdu, pod sítem je rezervoár na zálivku do kterého z půdy zasahují 2-4 "knoty" - často tvořené válcem půdy sahajícím až na dno. Vím, popis je nesrozumitelný, ale my už dlouho používáme tyto květináče z Lídlu, které mají ideální rozměr asi 50x50x30 cm. tudíž do nich lze vysadit 4 rostliny a 2 takové květináče (8 rostlin ) urodí dostatek plodů pro domácnost o dvou dospělých, dítěti a dvou psech.
  2. Kupte zahradnický substrát - ten nejkvalitnější jaký Bau- prodejny nabízejí. NEKUPUJTE RAŠELINU je kyselá, a má obrovské množství koplexotvorných látek, které vám z živných roztoků vychytají všechny více-mocné kovy ( vápník, hořčík, železo )
  3. Zasaďte sazenice. Původně jsem trval na mé oblíbené odrůdě Tornado F1/1, ale od jisté doby nám ( se stejným výsledkem ) kupuje sazenice tchýně - nejasného původu a druhu - ze zahradnictví ve Studénce. Původně jsem sázel 5 sazenic na květináč 4 do rohu a jednu doprostřed ve stylu "pětky" na hrací kostce, ale s prostřední rostlinou byly problémy k čemu ji přivázat. Takže vysaďtě 4 rostliny každou do jednoho rohu. Při výsadbě ( i na hliněný záhon ) se postupuje tak, že sazenice se zasadí - jak nejhlouběji to jde - aby ven čouhalo jen několik nejvyšších listů. Touto fintou donutíte rajče vyprodukovat mohutnější kořenový systém, než by mělo kdyby rostlo "samo od sebe".
  4. Kupte hnojivo. Ano zrazoval jsem vás od koncentrovaného hydroponického roztoku - typu : "litr za litr". Takže půjdete do zahradnictví / Bau - prodejny a koupíte to tekuté hnojivo na kterém se píše o největším počtu "stopových prvku". Tedy každý výrobce dává do hnojiva N-P-K dusičnany, fosforečnany a draslík, ale vy potřebujete aby tam výrobce dal ještě Bór, Mangan, Hořčík, Železo, Síru, Molybden a další - "čím větší počet chemických prvků je na nálepce zmíněn - tím lépe". Nejprve budete číst zadní stranu flašky, a to proto aby vás neznervóznila přední strana, kde se dozvítě třeba "hnojivo na muškáty". Nebo jiný nápis, který má k rajčatům velice daleko. Je to divné, ale je to tak - hnojiva pro květináčové pokojové rostliny jsou daleko bohatší a kvalitnější než, co se prodává pro zeleninu. Vůbec to nebudete řešit - rajče pěstované v květináči na balkóně je taky "pokojová rostlina" - a basta !!
  5. Hnojení hřebíkem - ano pokud pěstujete rajčata "semi-hydroponicky" vždy nakonec vyčerpají zásobu železa což se projeví "chlorózou" - růstem slabých žlutých listů. Koupíte ty nejobyčejnější hřebíky "padesátky" ( ne nerezové, ne zinkované, nitridované, nebo jakoliv jinak "zušlechtěné" ) a zapícháte je opatrně 1-2 do kořenového systému každé rostliny. Ony si tam budou pěkně rezavět a vaše rostliny vyživovat.
  6. Zálivka co to dá - rajče snese a dovede odpařit obrovská kvanta vody. Samozavlažující květináče mají přepad, přetékání zálivky přepadem je známka, že už je zalito dost, ale přesto bych si dovolil upozornit na některé zásady.
    • Do každé zálivky přidávejte hnojivo asi ve 2x vyšší dávce než najdete na flašce od výrobce. Takto pomocí přehnojení donutíte rajčata udělat mohutný systém stonků a listů. Rostlina "přiotrávená" nadbytkem hnojiva totiž snižuje jeho koncentraci dělením buněk ( = růstem ). Jakmile se začnou objevovat malinká rajčátka snižte hnojení na dávku doporučenou výrobcem a jakmile zelená rajčátka dosáhnou 3-4 cm přestaňte hnojit úplně abyste se neotrávili dusičnany ( dospělým stejně neškodí, jenom dětem, protože ty mají nízkou aktivitu methemoglobin-reduktázy )
    • Zalévejte především ráno, před nástupem horka - vhlké rostliny přes den oschnou, což silně omezí problémy s mšicemi a plísní bramborovou.
    • ukazatelem nedostatečného zalití je když rajče "klopí hlavu" - horní listy svěšuje dolů. V případě obrovských veder je někdy nutná zálivka i večer
    • Vzhledem ke vsakování je lepší zalévat květináče "po troškách" a několikrát dokola se znovu vracet k prvnímu květináči než mohutná zálivka najednou. Rajčata se pochopitelně zalévají ke kořenům - ne na list a nedej Bože - ne kropítkem
  7. Umístění květináčů - obecně platí čím více světla a tepla tím lépe - dostatečně zalévané rajče "snese jakoukoliv výheň".
  8. "Zaštipování a vyvazování rostlin" - v paždí listů rajčete rostou lístečky, ze kterých se pozdějí stanou vedlejší stonky přetěžujcí hlavní stonek - tyto je třeba odlamovat = "rajče zaštipovat". Navíc takto intenzivně pěstovaná rajčata jsou obsypaná plody a mají tendenci se lámat - vymyslete tedy sytém tyčí, ke kterým budete rajčata přivazovat. Nezapomeňte na dostatečnou výšku ( až 2 metry ) a dostatečnou nostnost ( přes 10 kg) každé tyčky.
  9. Nedávno jsem zjistil, že pálení větví uřezaných ze stromů je prý zakázáno, takže nevím jak v současné eko-úchylárně "správně" likvidovat zahradní substrát, ale nešetřete. Nechte jej po sezóně vyschnout, tím se změní v kompaktní nerozpadavou kostku, která se snadno odtrhne od stěn květináče a vyklopí ven a někde se ho eko - zbavte. Stejně je vyčerpaný beze stopy stopových prvků, kterých bylo v hnojivu málo, takže v příští sezóně by vám v něm stejně nic nevyrostlo. [ Naopak Keramzit při čisté hydroponii je dobré vyvařit kvůli chorobám, ( nebo alespoň vykoupat v Savu ), ( nebo alespoň vymrznout na mraze), ( nebo alespoň nechat pořádně vyschnout na sluníčku ) a používat dále do alelujá ]. Stejně tak je dobré po sezóně umýt / vydesinfikovat i samotné květináče, abyste si případné choroby nepěstovali sezónu po sezóně - místo rajčat.
Úrodnost rajčat takto pěstovaných je přibližně 2x vyšší než při běžném pěstování v hlíně a ve skleníku. Zaveďte si malý sešitek a tam si pište, který zahradní substrát a které hnojivo se vám osvědčilo, což je největší bolest "vidlácké metody". Výrobci hnojiv typ "sleva v Kauflandu" se s dodržováním standardního a reprodukovatelného složení moc netrápí, takže pokud vaše úroda letos neprosperuje zdaleka jako loni ( můj letošní případ ) jděte do Kauflandu znovu a kupte jiné hnojivo, na jehož nálepce se vyjmenovává jiné hafo stopovových prvků.

Nakonec zbývá už jenom užívat si úrody. "Hytlermarkety" to totiž dělají tak, že trhají rajčata nezralá a pak je dají do "ethylénové komory". Ethylén je dvojmocný plynný uhlovodík a zároveň rostlinný hormon spouštějící syntézu červených barviv. "Jejich" rajčata tedy jsou sice červená ( někdy jen na povrchu ) ale přesto nezralá a pěkně hnusná. "Vaše" rajčata však budou výborná, k čemuž předem přeju dobrou chuť.
 

Chyť si svoje klíště !

25. června 2019 v 5:36 | Petr |  Svět okolo
Už jako hoch sotva školou povinný jsem si začal všímat, že tehdejší komunistický režím měl zvláštní slovník. V televizních zprávách se například opakovaně objevovalo že "soudruzi uvolňovali mezinárodní napětí", což mělo kulantně naznačit, že se na mezinárodním setkání vožrali jako hovada. Ale já, jako klučík jsem si to představoval úplně jinak : a to tak, že lezou po sloupech vysokého napětí a povolují dráty vedoucí přes hranice, aby tyto nepraskly. Později jsem začal velice bolestivě vnímat frázi "dodavatelsko-odběratelské vztahy" - jakože součástky na prima elektrický obvod z "Amatérského rádia" stejně nikdy neseženu.

Pak režim padl a začaly, tehdy ještě neškodné, náznaky politické korektnosti - "hluchý = neslyšící", "slepý = zrakově postižený" atd. Pak situace houstla a houstla až jsme se dostali do "bahňačky", ve které jsme dnes. Vy řeknete ( podle pravdy ) - "je to fetující lepmpl" a oni řeknou ( o vás ) - "je to rasista".

Takže ještě za bolševika a dloho potom, když byla veřejná prostranství a parky zanedbané a neuklizené říkalo se : "je to šlendrián" a psaly se stížnosti na radnici, ať už se tato zrovna jmenovala "Národní výbor" nebo třeba "Magistrát". Nicméně čas oponou trhnul a už loňského roku se v parcích ve Frýdku objevily "záhony - nezáhony" neudržované plochy zaplevelené až po prsa. K jednomu z nich nějaký dobrodinec zatloukl ceduli "Projekt Magistrátu města Frýdeku-Místku - Chyť si svoje klíště" Fotka této cedule, ( kterou jsem bohužel nevyfotil ) asi přes Facebook pronikla někam, kam měla proniknout, takže ještě v polovině léta se pleveliště přeoralo a magistrát tam "na husto" vysadil nějaké kvítí, které ještě do podzimu stačilo vykvést a vypadalo celkem pěkně.
Patrně to nebude přímo inspirace Frýdkem, ale letos se projekt "Chyť si svoje klíště" rozšířil po celé republice jako požár - pod krycím názvem "v době globálního oteplování budeme bojovat protí suchu tím, že přestaneme stříhat městské trávníky". Skvělý nápad - každý si bude moci chytit své klíště hned u domu. Důchodkyně venčící psíky-kundolízky budou mít důvod pořídit si ( na klíšťata ) silnější brejle, rodiče malých dětí si pořídí vodítko, aby dítko neslízalo z asfaltu do buše. Případně další věci - ve vysoké trávě nebudou vidět odhozené odpadky a stříkačky ( a že jich letos ve Frydku je ), důchodci se vykašlou na sběr "exkrementů" po miláčcích, protože ohnout se "k hovnu" bude znamenat prodírat se plevelem. Báječný nápad na kterém se navíc ušetří drahé obecní prachy, které se ještě do Vánoc rozházejí jinde, "aby se o ně v rozpočtu nepřišlo".

Takže si to zopakujme : Dnes je to "boj proti suchu", před pár lety to byla "ochrana životního prostředí" a za bolševického totalitního a nespravedlivého režimu to byl "šlendrián obecní správy". Zcela to zapadá do současné "otočky společnosti o 180 stupňů" typu : "pravda" = "fašismus" a naopak. Stejně se nemohu zbavit nejasnosti - když dnešní "ekologie" je komunistický "šlendrián", co bude dnešní "šlendrián" za 30 let - a taky - v jakém to bude politickém režimu ?

Poznámka při druhém čtení - Bio-rodiče, kteří své - očkováním a výchovou nedotčené - bio-děti živí odvarem z jáhel, a proto jsou se zdravím na huntě - si stěžovali, že psi "kontaminují" dětská hřiště. Takže magistrát "z Frydku" to zařizuje "jako v Praze". Téměř kolem každé houpačky a pískoviště je plůtek s brankou. Problém je v tom, že letargičtí šoféři sekacích traktůrků by museli projevit zcela mimořádnou píli, odvahu a inteligenci a zajet s trakůrkem "do ohrádky" - což by znamenalo zvednout prdel se sedátka a otevřít si branku. Tak neskutečnou námahu po nich - samozřejmě - nelze žádat, takže místo zcela VÝJIMEČNÉHO nesebraného "exkrementu" je teď na VĚTŠINĚ dětských hřišť plevel a kopřivy až k hlavičce děťátka - robátka - batolátka. Alespoň se bio-dětičky broděním v plevelišti zocelí....

De rerum humanarum emendatione consultatio catholica

18. června 2019 v 5:42 | Petr |  Filosofování
Jako nadpis jsem si vybral název posledního vše-zahrnujícího filosofického spisu J.A. Komenskéno, který se v češtině obvykle nazývá Obecná porada o nápravě věcí lidských. Ale jestli jste alespoň trochu latiníci, zjistíte že český a latinský slovosled je jiný. Tedy otrocký překlad by měl být : "O věcí lidských nápravě - porada obecná". A pak je tady ještě slovo "náprava", které my chápeme, jakože něco je špatně a má se to "napravit", zatímco Komenský "nápravu" chápal více v automobilistickém stylu, tedy : "jak to má být uděláno, aby to fungovalo".

Ať už o "nápravě" přemýšlíte jakkoliv, nedá se ubránit následující situaci : jedete do práce a máte puštěné rádio :
Mezitím dojedete k rozbitému úseku "silnice 56" do Ostravy, kde nejaký borec - velmi chudokrevně - šoupe výstražné kužely z levého pruhu do pravého, ačkoliv před 2 dny je šoupal z pravého do levého a mezitím se na silnici nehnul ani kamínek. V televizi včera běžela "Vesnička středisková", kde se "paní Kubáčová" - o 4 roky mladši než film - diví jak našli v česku několik kilometrů středočeské silnice bez jediné díry, kterou použili pro několik nízkým průletem točených leteckých záběrů na kochajícího se obvoďáka jedoucího v rozbitém "Embéčku". Hledali vůbec ? Nebo byl stav silniční sítě lepší než jsme si za bolševika uvědomovali ?

A tak dále a tak podobně. Současná "náprava věcí lidských" vypadá tak, že státní správa nahrává mafii na směč při kradení veřejnýchj peněz. Přitom státní správa neustále roste, zdanění a tedy objem rozdělovaných pěněz neustále roste, a složitost "anti-korupčních" právních předpisů dorostla do takového stupně, že poctivě míněné "nepodmazané" projekty prakticky nemají šanci. ERGO A * B * C = ani si nechci představit jak se zvětšuje velikost a síla mafií, které z toho všeho čerpají svou životní energii.

K tomu připočtěte "náklady uniké přiležitosti". Tisíce a tisíce lidí nepřemýšlí jak vyrábět "novou a lepší věc X", ale jak na "starou věc Y" - nejlépe lacině dovezenou z číny - dostat v Evropě dotace, které paradoxně pochází z kapes té menšiny, která proti svým ekonomickým zájmům stále ještě "pracuje a nečerpá".

K tomu si představte Euro - kecy dvojího typu :
  1. "Zachráníme migranty" z rozvrácených států tím, že do Evropy zvíci 0,5 miliardy obyvatel ( z toho jen kolem 10% doopravdy ne-dotovaně pracujících ) nataháme dalších několik miliard nepracujících noži se peněz ( a sexu ) domáhajících, kteří jsou "výkvět Afriky" neb tam organizovali nějakou levárnu k získání peněz pro pašeráky lidí ( a globální neziskovky ) na cestu do Evropy.
  2. "Pomůžeme migrantům v místě jejich bydliště". Co můžeme zemím migrantů nabídnout ? Prachy, které "náklady uniklé příležitosti" zavlečou i do Afriky, protože způsobí, že tamní lidi zanechají posledních náznaků práce a promění se v žebráky "dotační zombíky" ? Infrastrukturu, která kamenitou stezku typu "sama jama" změní na špatně vyasfaltovanou stezku stejného typu ? Nebo máme rovnou z jejich populace vyselektovat "výkvět Afriky" = největší hajzly a poslat je na školení k týmu ve složení : obžalovaní manažeři Ředitelství silnic a dálnic + Šnajdr + Rath ?
Otázce pomoci migrantům předchází otázka - jak by si migranti mohli pomoci sami proti zkorumpované společnosti ovládané mafií a kmenovými náčelníky, které financuje Evropa pod rouškou "rozvojové pomoci" ? S tím úzce souvisí druhá otázka - jak si máme MY pomoci proti zkorumpované společnosti ovládané mafií a kmenovými náčelníky, které financuje Brusel pod rouškou "rozvojové pomoci" ???

Při svých cestách po Srbském venkově jsem několikrát slyšel historky o starostovi, který zašantročil obecní prachy a pak byl "omylem" zastřelen kulovnicí při každoročním slavnostním honu na divočáka. Nebo mohamedání - tvrdí, že pokud tvé zájmy jsou doopravdy ohroženy - máš vzít dýku po otci a poslat lumpa před tvář Alláhovu. Tak se to má dělat ? Nebo je nějaké lepší řešení typu : "úřady nepoctivce uchvátí a potrestají" ? Je vůbec takové potrestání kompatibilní s "presumpcí nevíny", "demokracií" a "lidskými právy", nebo činnost nepoctivé státní správy + mafií už tyto pojmy natolik vyprázdnila, že se změnily ve výsměch do xichtu těm, kteří nemají z čeho krást ?

Karel IV. měl na Karlově mostě košatinu, kde topil nepoctivce. Na každé radnici byla šatlava, a na šlechtických hradech i mučírny. Karel a jeho vazalové měli v přirozené míře pravomoci žalobce, soudce i kata v jedné osobě. Přesto byla prostřední třetina 14. století vnímána jako období relativní spravedlnosti, relativní bezpečnosti a světového rozkvětu Českých zemí. Naše součastnost spíše odpovídá Česku před rokem 1333, kde jak Karel psal : "královstí bylo zpustlé, královské hrady zadlužené a cesty plné lapků". Jak ovšem z takové situace ven - dneska, kdy chytit a potrestat ( opravdové ) lumpy je nejhorší zločin - opravdu nevím.

Budu volit Babiše !

11. června 2019 v 5:39 | Petr
Myslím, že svoji nevoli k současnému premiérovi jsem vyjádřil opakovaně. Je to člověk, který se tváří jako velko-podnikatel, a přitom je to bývalý agent bývalé STB. Privatizátor, který za pomoci vlivu a majetku svých spolu-agentů ukradl Slovenskému státnímu podniku Petrimex ( tehdy ) malou divizi Agrofert. Dodnes funguje více jako "správce investíčního fondu", ve kterém mají bývalí STBáci prachy, než jako podnikatel, a bez mnohočetných, zhusta podvoně získaných dotací není schopen dosáhnout zisku.

Na člověka tohoto typu je samozřejmě snadné najít nějaké kompromitující materiály. "Čapí hnízdo" - byla více-méně umělá kauza, kde se řeší jestli velká firma ( Agrofert ) může založit malou firmu a jejím jménem získat Euro-dotace, které i tak kradou všichni. Samozřejmě pro "intelektuální elitu" naší společnosti je to jasný faul, po jehož zveřejnění by potrefený Babiš měl "OKAMŽITĚ" odstoupit. Reálně - jestli vůbec někdy dojde k soudnímu sporu, jsem si jist, že příslušné intelektuály bude příšerně štvát rozpor mezi ilegálním jednáním dle zákona a neetickým jednáním dle pravidel morálky, kterou stejní intelektuálové - jako "měšťáckou a pokryteckou" už léta pomáhají ničit.

Co je z mého hlediska opravdový průšvih je současná Babišova aféra s toustovým chlebem. Postavil pekárnu za půl miliardy, nezanedbatelnou frakci těchto peněz chtěl z dotací Evropské Unie "na výzkum", a když je nedostal, protože nic nezkoumal - dal příkaz, aby mu je proplatilo Ministerstvo financí "z naších daní". Vezmeme-li jako axióm, že žádný politik od časů Masaryka neměl svědomí, aby dobrovolně odstoupil, má na takový průšvih reagovat opozice + strany vládní koalice: Jasně deklarovat že Babišovi už nevěří, vyvolat hlasování o ne-důvěře vládě, Babiše odvolat, vypsat nové voby. Takový postup bych považoval za - "ještě přijatelný", ale tohoto bohužel svědky nejsme. Naopak - jsme svědky statisícových demonstrací lidí, kteří se prohlásili za "vítěze globalizace" - aniž by dodali, že jsou opakovaně "poráženi volbami" ( a to už od roku 1992 ). Tedy těch lidí, kteří sami - vykrmení dotacemi a daňovými penězi - nutí Babiše odstoupit, neb dělá ve velkém totéž, čím se sami živí v malém....

Jestli se nakonec ( vysoce nepravděpodobně ) politické strany v parlamentu odhodlají k odvolání Babiše - nebude to kvůli zásadní etické nekompatibilitě se způsobem jak Babiš "dělá věci". Oni by též kradli, kdyby mohli, a kradli v minulosti, když byli u moci. Bude to, protože znervózní z ( už léta falšovaných ) průzkumů veřejného mínění, které začnou naznačovat, že jejich popularita by mohla klesnout o nula-nula-nic, což o stejnou vzdálenost zvětší cestu ke korytu.

Proč se Babiš dostal k moci ? Protože tradiční strany byly tak zkorumpované, že jejich vedení jsou akce-neschopné papírové figury zvolené do čela stranickými kmotry, aby nebyli schopni uškodit žádné soupeřící mafiánské frakci. Zlepšila se v anti-babišovské opozici jejich situace ? Stali se z Hamáčka, Fialy, Pospíšila, toho dredovatého od Pirátů - tvrdí chlapi schopní jít proti svým krátkodobým zájmům, protože "vyšší princip mravní" si to žádá ? Ergo prohraje-li Babiš předčasné volby - co to bude znamenat pro společnost ? Vrátíme se do časů Nečase, který vedl řeči o svobodě a zodpovědnosti, zatímco jeho milenka sekretářka manželka brala výpalné od mafiánů a generály tajné služby posílala špiclovat bývalou Nečasovu manželku ? Nebo do časů Sobotky : "Grémium ČSSD nerozhodlo, co si mám myslet" ?
Tedy jsme v paradoxní situaci, že je lepší jeden gauner zdaleka viditelný, než desítky gaunerů rozlezlých a veřejnosti skrytých. A o to patrně jde. Gaunerům, co za předražené zakázky nosili na vládu kabelky z krokodýlí kůže zadním vchodem se dnes premiér Babiš směje do xichtu, což vede k hromadění ( jejich ) frustrace, sil a pěněz - a statisícové demonstrace za obnovu původního rozložení moci jsou toho důsledkem. Což pro mně vede k jedinému možnému závěru : Dokud nebude na naší politické scéně Masarykovská postava schopná odolávat tlaku patologické společnosti - je Babiš v premiérském křesle, vládnoucí pomocí ex-zaměstnanců Agrofertu, pořád lepší jež Rittig, Oulický, Janoušek, sociálně-demokratičtí kmotři co se postříleli v Chomutově, a jiné "šedé eminence" pohybující se mimo dohled veřejnosti v pološeru "státotvorných" politických stran.

ERGO - v řádných volbách budu volit nejlepšího kandidáta dle svého svědomí, ale v předčasných volbách ( pokud budou ) - VOLÍM BABIŠE, aby "nová šlechta" už konečně pochopila, že Babiže se lze zbavit jedině tím, že začnou opět sloužit lidem - lépe než on - což není vůbec těžké - a tím si vypracují šanci jej porazit regulérními volbami - nikoliv pletichami a skandováním hesel na Letenské pláni !!!

Postupná aproximace v ilegalitě.

4. června 2019 v 5:21 | Petr |  Filosofování
Jak se kdysi stavěly domy ? Vyzdily se základy, ty se pečlivě změřily, pak se na ně usadilo přízemí, to se pečlivě změřilo, na něj se usadilo první patro, to se pečlivě změřilo, na něj se posavila střecha, která se taky stavěla postupně - nejprve hlavní trámy a k nim se "přiřezávaly" ty menší. Ba dokonce když se jedná o "postupnou aproximaci" neboli "regulaci ve smyčce zpětné vazby" lze uvést i extrémní případy - Letíte-li z Havaje - vaše klíče se díky postupně zpřesňované dráze, ve stylu kontinent, stát, město, ulice, barák, patro, dveře - trefí do klíčové dírky vašeho bytu na vzdálenost 12 000 kilometrů. Nebo můj oblíbený z robotiky ( a navigace obecně ) - pokud je chyba určení azimutu k cíli menší než 90 stupňů a měříte svoji polohu i azimut k cíli opakovaně - dorazíte nakonec ( po spirále ) k cíli i přes obrovské chyby - jenom váše dráha se prodlouží o faktor 1+tg(alfa) kde alfa je chyba azimutu - tedy robot, který systematicky míří "o 45 stupňů vedle" nakonec dojede do cíle - jenom po 1+tg(45) = 2x delší trase.
Postupná aproximace, neboli regulace zápornou zpětnou vazbou je jeden z největších objevů ( vynálezů ) západní civilizace, od stavby budov, přepady přehrad a rybníků, parní stroje, termostaty, všemožné regulace čehokoliv, co kolem sebe máme. Každá technologie která je vysoce užitečná a zcela běžná - přestane být vnímána. Lidi, kteří nemají nic společného technikou nebo stavebnictvím - netuší, že budova postupně "roste" vyšší řady vyrovnávají drobné odchylky nižších řad cihel. Ba naopak - dnešní "elity" jsou generace hlupáků bez kontaktu s fyzickým světem, kteří si myslí, že když se velké věci vyrábějí podle plánu tak to znamená, že i poslední trámek na střeše budoucí mešity - vyřezaný předem - "musí" zapadnout na své místo stůj co stůj.

Takže celý svět až na práh 21. století vznikl "postupným přiměřováním" nových věcí ke starým. Pak ale přišli humantiní "intelektuálové", vysokoškolky školení úředníci ( školení k roli úředníka, což je proklatě málo ), ba dokonce právníci, které svět mimo paragrafy nezajímá a "postupná aproximace" dostává ránu za ranou..... "V rámci transparentnosti" musíte sepsat všechny smlouvy, žádosti o dotace, technické specifikace "na první dobrou" a nejlépe stylem "cena je jediným kritériem" a pokud věc, kterou poptáváte / budujete - je příliš složitá pro takový postup - vaše chyba. Géniové matematiky a fyziky dokazují, že svět je do detailu nepoznatelný , ale imbecilové ve státní správě nemají pochybnost, že vše lze "detailně specifikovat" jedno jak podrobně, jedno jak dlouho dopředu.

Představte si, že ( třeba ve zdravotnictví ) dojde k té pozitivní halucinaci, že na základě "transparentní smlouvy" dostanete přístroj X, který zcela změní vaši práci. Jenomže během těch změn zjistíte, že by se hodil ještě drobný doplněk Y ..... To máte smolíka - proč jste to nenapsal do "původní specifikace" ? Výsledek - příští "žádost" nebo "specifickace" obsahuje všechny myslitelné i nemyslitelné doplňky X, Y, Z, Ž, s vědmím že 90% z nich pak bude ležet na polici v kumbále. Přesně takto jsem nedávno psal specifikaci pro "výběrové řízení" na laboratorní software : "musí komunikovat se všemi analyzátory předních světových výrobců" - a úřednictvo reagovalo "napište seznam VŠECH analyzátorů předních světových výrobců". Úplná tragédie jsou "výběrová řízení" která se táhnou z minulosti.... Před 3 lety po vás chtěli "napište seznam" - jenomže od té doby se vývoj posunul a nyní odpovídáte na otázky : "proč jste v roce 2016 nenapsali variantu, která se objevila až v roce 2017 ?!?"

Výsledek je pak tento : Soukromník, který kupuje za vlastní pečlivě váží přínos každé věci a další věci nakupuje, až se adaptuje na to, co si do svého podnikání již pořídil. "Transparentní" výběrová řízení ve veřejnoprání svéře to dělají právě naopak. "Pro jistotu" se objedná možné i nemožné. Přebytky leží v kumbále a Kubáčova zlá otázka zní : Jak se pozná, co tam leží, protože se "uměle navyšovala zakázka" ( = kradlo se ), a co tam leží protože : "smlouva je konečná a jakékoliv změny jsou předem vyloučeny ?!?"
Počet komentářů: 1

Fotovoltaická zvláštnost

28. května 2019 v 5:39 | Petr |  Elektro
Nedlouho po vypuknutí českého solárního boomu došlo k velkému požáru velké fotovoltaické elektrárny se škodou v mnoha desítkách miliónů. Soudní znalec se k bezprostřední příčině požáru vyjadřoval větou : "Průchodem elektrického proudu vodičem vzniká Jouleovo teplo, které ohřívá vodič až k teplotě vzplanutí". Lidi, kterým cizí elektrárna spálila majetek, po mně chtěli výše uvedenou větu přeložit do "lidštiny", tak jsem si dělal legraci, že toto vylíčení příčin připomíná stařičký doktorský vtip : "Co je příčinou padání vlasů ? Gravitace zemská !" Bylo tedy jasné, že skutečná příčina je někde jinde.

Představte si, že máte solární panel o nominálním výkonu třeba 250 W. Tato hodnota znamená ten nejvyšší výkon, který lze z panelu vytěžit - to jest nepřehřátý panel leží na rovníku a slunce z nadhlavníku svítí kolmo na něj. Nejoptimističtější výkon takového panelu v našich zeměpisných šířkách je 60-80% této hodnoty a reálný výkon se pod pošmournou místní oblohou pohybuje kolem 1-10% nominálního výkonu.

Výsledkem je, že už v začátku solárního boomu se našel chytrolín, který vynalezl tento systém : instalujeme panely o nominálním výkonu třeba 10 kilo-Wattů, ale měnič, který vyrábí střídavý proud pro elektrickou síť k tomu dáme pouze o zlomku maximálního výkonu - někdy jen těch 10% špičkového výkonu solárních panelů. Jistě tušíte jaký je výsledek - 364 dní v roce to bezvadně funguje, a 365 den, po bouřce, která vyčistí vzduch, ochladí a vyčistí solární panely, na blankytně modrou oblohu vyjde slunce, které posvítí kolmo na solární elektrárnu, tak že se výkon panelů dostane nad výkonový limit solárního regulátoru a zbytek je historie : "Jouleovo teplo ohřívá vodič až k teplotě vzplanutí...."

Nakonec se ukázalo, že shořelá elektrárna byla přesně tohoto typu, s poddimenzovaným měničen, což změnilo příčinu požáru ze "zásahu vyšší moci" na "technologickou nedbalost". Od té doby jsem začal sledovat zprávy o požárech solárních elektráren. Často naleznete podiv veřejnosti, že za chladného dne ( studené solární články mají větší účinnost ) vysvitlo prudké slunce a solární elektrárna "nečekaně vzplála !"

Poznámka pro inženýry a šťouraly : Ano - solární měniče mají elektronickou pojistku proti přetížení, ale pokud přehřátý měnič jede desítky minut na 100% výkonu a dovnitř se tlačí ještě větší výkon, který opakovaně a do úmoru aktivuje automatickou pojistku - nakonec "se ucho utrhne", pojistka vypne v době, kdy izolace už hoří. Což by se nestalo, kdyby měnič s rezervou, bez přehřívání a spínání pojistky zvládal veškerý dodaný příkon. Ba dokonce, když je v solárním byznysu zvykem dimenzovat celé elektrárny na zlomek špičkového slunečního svitu, nabízí se jedovatá myšlenka - jak je konstuována ostatní elektronika, a co tedy vlastně znamená "výkon XXXX Wattů" ve specifikacích solárních regulátorů.

Vykládal jsem tuto historku několika lidem, kteří montují solární elektrárny. Z obou stran jsme se nakonec na sebe dívali jako na debily. "Solární elektrikáři" prohlašovali - to je přece normální, že se měnič neinstaluje na celý výkon panelů - byl by 99% času nevyužit a to by přece elektrárnu strašně prodražilo. Prý žádná "technologická nedbalost", ale naopak : "chytré řešení". Na to jsem kontroval příkladem : "Jeli byste výtahem, kde lano unese jen 10% jmenovité nosnosti ?" A oni na to - solární elektronika je dražší než železné lano. A "kdyby něco" - majitel elektrárny musí mít dobré pojištění...
Následuje série Kubáčových jedovatých poznámek :
  • Je vidět, že kořistnická mentalita pevně ovládá i technickou stránku fotovoltaického byznysu !
  • Výraz "obnovitelné zdroje" konečně dostává reálný význam - po požáru totiž musíte vydat finanční zdroje, aby se zničená nemovitost mohla obnovit !
  • Pokud máte vlastní solární elektrárnu - tušíte na jaký zlomek nominálního výkonu solárních panelů máte dimenzovnou regulační elektroniku ?
  • Zná ( a schvaluje ) tento nepoměr pojišťova, u které máte "dobré pojištění" ?
A na závěr poznámka nejjedovatější - až se solární energetika stane běžnou, jako houska na krámě, bude se elektrorozvodná síť dimenzovat na 10% max. výkonu ? Takový požár 400 kiloVoltového vedení by mohl být krásná podívaná i pokud by těsně před ním "náhle zasvitlo prudké slunce".

Je třeba zabít Euro-bestii !

21. května 2019 v 5:37 | Petr |  Svět okolo
Lze to vysvětlovat z mnoha stran. Například u soudu se ptají manželky proč se rozvádí a ta říká o manželovi : "Nakoupí, uklidí, navaří, výplatu odevzdá, ale nemohu ho ani cítit !" Nebo příklad z našeho pracoviště, kde firma X měla "výpadek kvality" kalibrátorů kterými se denně nastavují naše analyzátory. Navzodry tomu, že po několikerém mém upozornění problém odstranila - přesto jsme museli jejich kalibrátory přestat kupovat, protože po určité době už každá chyba, člověka či stroje byla svedena na jejich nekvalitu ( která mezitím pominula ). Indové by možna řekli, že manžel i kalibrační vzorky nabraly "špatnou karmu" a proto jim nebylo pomoci.

Pak tady máme zkušenost s komunistickým blokem a jeho reformami, které probíhaly každou vteřinu jeho existence od krvavého "když se kácí les lítají třísky" s gulagy a popravčími četami po pěrestrojkový "jetřebismus" podle vzoru je-třeba komplexního řešení, než dojde v naší lásce ke kádrovým změnám ;-)) Stejně se to nikdy nestalo, protože už tehdy ( stejně jako dnes ) platilo, že "účinné řešení je politicky nepředstavitelné." Výsledkem byla tak obrovská hromada "špatné karmy", že každý bral úplně přirozeně, když Klausovi američtí poradci na otázku tempa post-komunistických reforem odpověděli "psa daleko méně bolí, když se mu ocas usekne jedním tnutím" - a bylo po sociáálismu.

Bylo ? Určitě bylo - alespoň do roku 1998, kdy korupční skandály vyhnaly Václava Klause z premiérského křesla. Mimochodem dodnes se odhaduje že různí post-komunističtí rozkradači a privatizátoři ukradli 1012 tedy tisíc miliard neboli Bilión korun národního majetku. Různí ultra-libertariáni však tvrdí, že stagnace ekonomiky způsobená pozdější "regulací všeho" v rámci boje proti korupci přinesla ještě větší ztrátu v podobě příliš pomalu rostoucího Hrubého domácího produktu. Takže je lépe když ekonomika jede, přestože se krade, než když se vypisuje "výběrové řízení" i na obecní psí boudu. ( Nesouhlasím s kradením, nicméně zažívám už několikáté "výběrové řízení" ve zdravotnictví a musím potvrdit, že ani "úplná transparentntost" není žádné zrcadlo morálky a etiky o šetrnosti na peníze ani nemluvě )

V každém případě jestli vůbec existují nějaké fungující firmy v českých rukou, je to proto, že se je v letech 1990-2000 podařilo založit, nebo se je ve stejné době nepodařilo rozkrást. Ba dokonce čtenáři, kteří se mnou hluboce nesouhlasí by mohli pohledat, jestli v Česku existuje nějaká firma založená Euro-dotacemi, která se pak od nich oprostila a nyní podniká bez dotací, na volném trhu a za své. Já takovou neznám.... Karle, prosím, nepiš seznam "úspěšných" neziskovek, překupníků teplé vody, dotovaných badatelů do nikam, nebo "tunelů" typu místního výrobce trojrozměrných baterií. Ekonomice totiž nejvíce pomáhá fyzická výroba prodejných a užitečných věcí ( viz Čína a Německo ).
Čili jistě již tušíte, že dnešní článek bude o "špatné karmě" Evropské Unie.
První otázka budiž : Měli jsme šanci tam nevstoupit ? Pravděpodobně měli, ale pokud by vstoupily všechny okolní státy - časem bychom se stali terčem nějaké "Malé dohody", která by nás začala poškozovat.
Měli jsme šanci odmítnout Lisabonskou smlouvu ? Beznadějné - MUDr. Hnízdil by nakonec dosáhl svého a nechal prohlásit Václava Klause, který ji odmítl podepsat za nepříčetného.
Máme šanci vzdorovat Euro-buzeraci ? - v době kdy 58% naší legislativy píšou v Bruselu - je možné ukrutně vzdorovat jednotlivostem, ale pravděpodobně ani vláda ani parlament nemá sil vytřídit a odmítnout všechny Euro-nesmysly.
Jak by se žilo bez Euro-dotací ? Lépe než dnes ! Dotace, které dostáváme z EU pochází ze 2/3 z našich daní a kolem 15% činí doplatek, který k dotaci musí zaplatit náš stát. Náš vlastní podíl na Eurodotaci tedy je 2/3 * 85% + 15% = 72% je tak jako tak z našich peněz. Eurooptimisti by řekli, že alespoň zbylých 28% je z Euro-peněz. Problém je v tom, že daleko větší suma jsou škody za nesmyslné projekty, škody za rozvrat podnikatelského prostředí a škody za financování dotačních mafií. Suma-sumárum - v leteh 1990 - 2003 se opravovala města, silnice, železnice, odsiřovaly uhelné elektrárny, dostavoval Temnelín - bez Euro-dotací se dělo vše to, co se dnes s Euro-dotacemi neděje ( nebo jen šnečím tempem ).

Zbývá samotné meritum věci a to je "reformovatelnost" a "karma" Evropské unie. Pod tlakem Brexitu, "putinových spolupracovníků", "fašistů", a "populistů" Evropská unie zpracovala 5 variant svého budoucího vývoje - 4 z nich de-facto znamenají pokračování v dosavadní linii a poslední varianta "jen společný trh" je tam zapsána jako strašák na Euro-papaláše, co se stane, pokud "xenofoby a fašisty" nepřinutí k poslušnosti dostatečně rychle a dostatečně tvrdě. Nerad zde znovu připomínám pěresrojkový socialismus, kdy redaktoři se ptali papaláše jak odstraní nedostatek zboží způsobený nepružností plánované ekonomiky a oni odpovídali "přísnějším dodržováním plánu".

Každý byrokrat kdekoliv na světě na sebe chce strhnout více moci a daňových peněz, proto každý byrokrat v Evropě obhajuje své výmysly slovy : "Evropská unie to tak chce". Euro-nadšenci to interpretují jako : "Vidíte jak se EVROPĚ křivdí, proto musíme vytrvat a ještě přísněji dodržovat Bruselská nařízení !" Bohužel pravda je zcela opačná. Pokud chceme vybřednout ze stagnace a jako kontinent být alespoň částečně "relevantní" ve světě je třeba zdroj stagnace, výmluv a buzerace vyvrátit od kořene.

V úvodu zmíněný kalibrátor od firmy X, na který se svádělo možné i nemožné - jsme museli přestat kupovat navzdory tomu, že jeho vady byly mezitím odstraněny. "Karma" Evropské unie je tak špatná, že je zcela jedno, jestli v Bruselu právě v tomto okamžiku někdo sepisuje 3657. report, jak věci zlepšit, který nebude přijat protože je "příliš riskantní" Je úplně jedno jestli soudruzi ustoupí v nějaké nepodstatnosti ( zrušení letního času ) a budou to vydávat za óóbrovskou změnu. Škod bylo napácháno tolik, že je třeba zabít bestii jediným tnutím. A vrátit se co nejrychleji k plné státní suverenitě, což bude znamenat, že státní správa bude zase plně zodpovědná občanům - bez výmluv na Euro-úřednictvo.

Nastává okamžik nejtrapnější : I já jsem dostal a četl kandidátní listiny. Panoptikum.... Zelení za práva zvířátek v čele s předsedkyní spolku "Německý ovčák v nouzi".... Vědci za nepřetržitý tok Euro-prachů ..... Vytrolíme EU ..... Borec, který po vzoru Hilšera v jednomužném hnutí nominuje sám sebe a mnoho dalších. Ale berte to tak, že v Evropském parlamentu poměr mezi vysokým platem a nízkou zodpovědností dosahuje vrcholu, proto je tak atraktivní pro magory, což je úmyslná taktika Evropské unie, jak od Eurovoleb odvrátit většinu voličů, kteří si neuvědomují, že směrnice sepsaná Bruselským "vlčákem v nouzi" stojí - diky Lisabonské smlouvě - nad ústavním zákonem schválenými 3/5 poslanců řádně voleného lokálního parlamentu....

OK tedy jiste tušíte, co po vás Kubáč chce : "Prosím! Prosím !! Prosím !!! V nastávajících Euro-volbách volte tak maximálně euroskeptickou politickou stranu - jak vám vaše vidláctví ( kavárenství / lepšolidství / sluníčkářství ) dovolí".

Jenom drobná poznámka : ANO bude líp - stojí na zemědělských Euro-dotacích a ani ODS v čele s Fialou rozdělujícím stáže z programu Erasmus NENÍ euroskeptická strana !!

Nastávající volby sice nezničí rakovinu evropského kontinentu, ale každé zpomalení růstu dává evropské civilizaci malinkatou šanci že neskončíme jako středověcí křesťani na blízkém východě.
Kvůli jistým čtenářům nemohu nechat diskusi zcela otevřenou, nechávám ji alespoň moderovanou, protože už jsem dlouho neslyšel ty báječné argumenty, jak zákazem picích brček a nedobrovolným rozdělováním ilegálních migrantů bojuje EU za světový mír.
Počet komentářů: 55

Druhý pokus o anténní analyzátor.

14. května 2019 v 5:26 | Petr |  Elektro
Když chcete přijímat rádio, koupíte si tranzistorák od Číňana, roztáhnete teleskopickou anténu a doufáte, že to "nějak" bude fungovat. Kdybyste stejně ležérně přistupovali k vysílání - začaly by se vám doma časem hromadít spálené radiostanice, poněvadž vysílací anténou prochází výkon větší než nula-nula-nic, a proto je nutné aby vnitřní odpor alias "impedance" radiostanice, kabelu i antény byly stejné. V opačném případě totiž na každé "diskontinuitě" - tedy v každém místě kde jsou spojena vedení s různým vnitřním odporem dochází k odrazu signálu, který se vrací do radiostanice až přetíží ( a může spálit ) výstupní tranzitory ve vysílačce.

Většína antén se dnes staví jako "rezonanční" tedy de-facto jako obvod s cívkou a kondenzátorem, který rezonuje právě na vysílací frekvenci. Pokud máte pocit, že vaše anténa nemá nikde žádou cívku ani kondenzátor - buďte si jisti, že má - samotný vodič (prut) antény je cívka roztažená do podoby drátu a kondenzátor je kapacita tohoto drátu vůči matiče ZeměKouli. Pokud L-C obvod rezonuje zdánlivé odpory alias "reaktance" cívky a kondenzátoru se vzájemně ruší a anténa se jeví jako čistý ohmický odpor. Pokud tento odpor dokonce odpovídá vnitřnímu odporu kabelu a vysílačky - sláva máte naladěno a můžete vysílat. Jinými slovy : snem radio-amatérů je aby se přijatelná rezonance a přijatelná impedance antény sešly "v jednom bodě" a to na frekvenci, na které se bude vysílat. JASNÉ ?
Takže se koupí PSV metr, což je přístroj který měří napětí vln jdoucích od vysílačky k anténě a hlavně napětí vln odražených nazpět. Pokud je anténa dokonale sladěná s kabelem a radiostanicí - prakticky veškerá energie se anténou vyzáří ( nebo přemění v teplo ) a zpět se nevrací nic. Když soulad ( stejná impedance ) není - vrací se zpět více a více energie až v extrémním případě ( nepřipojená, nebo zkratovaná anténa ) se odrazí 100%. Dopřednou i odraženou vlnu PSV metr měří pomocí zařízení zvaného "směrová vazba". Viz schémáko na obrázku. Abychom nemuseli pracovat s napětími, které závisí na vysílacím výkonu používáme tzv. "poměr stojatých vln", který vypočteme dle jednoduchého vzorečku :
PSV = ( UFWD + UREF ) / ( UFWD - UREF)
Kterýžto výpočet PSV metr neprovádí, ale má k tomu kalibrovanou stupnici na displeji. Ideální anténa ma PSV 1:1, zcela špatná anténa ( rozpojená, nebo zkratovaná ) má PSV 1:nekonečnu + všechny případy mezi tím.

Pokud koupíte od obchodníka anténu ověřené konstrukce, která po sestavení je "téměř v rezonanci" a zároveň má "téměř ideální" impedanci - měřením PSV nad a pod ideálním rezonančním kmitočtem dojdete k poznatku, jestli anténu je třeba "trochu prodloužit" nebo "trochu zkrátit" a tím ji dostat do rezonance na středním vysílacím kmitočtu. PSV metr k takovému doladění bohatě stačí a tím mezi radioamatéry někdy vzniká dojem že PSV metr a jeho údaje jsou alfou a omegou - zcela dostačující k veškeré činnosti kolem antén. Existuje ale kategorie "nenaladitelných antén" kde PSV metr ukáže "nekonečno" a jste nahraní.

PSV si totiž můžeme hrubě představit jako poměr mezi impedancí antény a zbytku "vysílacího systému". Problém je v tom, že PSV 1:2 znamená buď že impedance antény je 2x větší než vysílačky ( 100 ohmů ) nebo poloviční ( 25 ohmů ) a aby to nebylo tak jednoduché - když už zjistíme že impedance je 100 ohmů stále ještě nevíme kolik z toho je "reálný ohmický odpor" a kolik jsou "reaktance" z přílišné indukčnosti nebo přílišné kapacity antény. Takže u hrubě rozladěné antény máte PSV 1:nekonečnu a pokud prodlužujete nebo zkracujete, hodně, nebo málo je to pořád někonečno a samotné PSV vám nedává informaci kterým směrem je anténa rozladěná.

Analogií s šoférem - představte si, že byste svým autem honili jiné auto, nedostali byste informaci kterým směrem ujíždí ani kterým směrem jedete vy, a jedinou informaci, kterou byste měli by byla : "poměr mezi tvojí a jeho rychlostí je 1:2" aniž byste věděli který z vás jede rychleji - to je PSV. Tomuto fenoménu se radioamatéři ( částečně ) brání skenováním PSV v širokém frekvenčním spektru a vykreslováním křívek pomocí jednoduchých "anténních analyzátorů". I já mám za sebou jeden - v podstatě neúspěšný - pokus jak anténní impedanci rozebrat podrobněji.

Takže : vidlákovi je líto dát 10 000 za "anténní analyzátor", zejména když paní Kubáčová nechce dát ani prachy na signální generátor, který bych využil daleko více. Tudíž jsem chtěl něco "obšlehnout" a postavit a tím jsem se dostal do oblasti "Arduino DDS". Jakože Arduíno řídí nějaký syntezátor kmitočtu a zároveň odečítá napětní ze "směrového vedení" a zároveň vše vykresluje na grafickém displeji 126 x 64 pixelů. To by bylo nádherné, kdyby to šlo postavit běhen 45 minut od usnutí dcery k usnutí paní Kubáčové, ale nejde - tudíž musím svoji technologii přizpůsobit reálným možnostem.
Takže jsem rozšrouboval vlastní stařičký PSV metr na anody obou diod ( viz schémátko nahoře ) jsem napájel drátky na ně připojil osciloskopické sondy a zavedl je do oscilokopu pracujícím v režimu XY. a to tak že signál UFWD šel do osy X a signál UREF šel do osy Y. Co je vidět na obrazovce osciloskopu jsem se pokusil namalovat na obrázku TEDY postupujeme zleva doprava:
  1. Ideálně impedančně přizpůsobená anténa, která zpět do radiostanice neodráží žádný signál. PSV je 1:1
  2. Anténa, jejíž impedance je VĚTŠÍ než impedance radiostanice - odráží signál ve fázi ze signálem radiostanice - extrémním případem je nekonečná impedance = anténa nepřipojená vůbec = tzv. "rozpojené vedení" která odráží zpět 100% signálu a výsledkem je úsečka pod úhlem 45 stupňů k osám X i Y.
  3. Anténa, jejíž impedance je MENŠÍ než impedance radiostanice odráží zpět signál v opačné fázi než je signál radiostanice a výsledkem je úsečka opačného sklonu než v bodě 2. Extrémním případem je anténa s nulovým odporem = "zkratované vedení" kdy má úsečka úhel 135 stupňů k osám X a Y.
  4. Nenaladěná anténa s vysokou reaktancí. Tedy přebytek kapacity nebo indukčnosti antény způsobuje fázový posun mezi dopředným a odraženým signálem a oscilokop nám kresli elipsy. Čím více je delší osa elipsy blízká ose X tím je anténa lépe naladěla i v rámci vysoké reaktance a čím více se delší osa elipsy blíží úsečkám 45 a 135 stupňů tím je anténa naladěna hůře, stejně tak - čím více se elipsa blíží kružnici - tim větší jsou reaktance antény a takovou anténu patrně nepůjde dobře naladit. Ba dokonce pokud si oscilloskop přepnete do ( běžného ) režimu zobrazení závislosti obou signálů na čase - poznáte jestli dopředný signál předbíhá odražený ( přebytek indukčnosti = anténa je dlouhá = její rezonance je na nižší frekvenci než potřebujeme ) nebo jestli odražený signál předbíhá dopředný ( přebytek kapacity = anténa je krátká = rezonuje na vyšší frekvencí než potřebujeme )
Sláva starý vykuchaný PSV metr dá odpověď na "tajemství antén". V praxi to tak snadné není. Prvním předpokladem spolehlivého měření je že musíte mít dvě absolutně stejné osciloskopické sondy což není ( se shoppováním paní Kubáčové ) můj případ ( mám 3 - každou jinak špatnou. ) Tedy nějaké přesnější bádání ve fázových posunech je pro mně iluze. Druhý problém je v tom, že "směrové vedení" je opravdový měřicí přístroj založený na černé magii poněkud citlivé fyzice, tedy vše musíte mít správně zapojené, ( dokonale ) stíněné, uzemněné, správně "terminované", aby měřící signály šly kam mají a né jinam.

Třetí problém je v tom, že směrové vedení zobrazuje "poměr impedancí" ať už "impedance" znamená cokoliv. Tedy nepříjemným zjištěním z tohoto pokusničení ( s bezindukčními odpory místo antény ) je, že moje radiostanice má skutečnou "impedanci" ne 50 ohmů bez reaktance jak píšou na štítku, ale spíše okolo 40 ohmů s nezanedbatelnou indukční složkou. Výsledek experimentování se směrovým vedením je tedy následující :
  • Odrazy signálů z nepřizpůsobených ( nepřesně definovaných ) impedancí značně znehodnocují měření.
  • Fázová měření jsou u mně problematická, kvůli rozdílné délce ( a kapacitě ) mých osciloskopických sond.
  • Impedance radiostanic je jen o něco méně komplexní a s frekvencí se měnící než impedance antén. Lépe by bylo použít signální generátor, který má na výstupu atenuátor ( útlumový článek ) složený z reálných ohmických odporů, kde odchylky od jmenovité impedance ( téměř ) nejsou.
Prostě chaos, který nesměřuje k tomu, že bych si mohl dovolit postavit anténu, popsat ji zde na blogu a pak o ní AUTORITATIVNĚ prohlásit, že její parametry jsou takové a makové.

Bude tedy nějaký třetí pokus ? Řekl bych, že mohu "obšlehnout" ještě následující varianty :
  1. Směrové vedení s ferritovými toroidy - bude rozdíl oproti "směrovému vedení" na plošném spoji ? ( Pochybuji )
  2. Impedanční můstek s odpory - to je moje oblíbená varianta, protože porovnává impedanci antény s "bezindukčním odporem" 50 ohmů takové kvality, jaké seženete a radiostanici používá jen jako zdroj signálu. Problém je, že tento můstek nemůžete trvale nechat v signálové cestě ( jako PSV metr ) protože jeho útlum je v porovnání s PSV metrem obrovský. 3/4 energie vysílačky se "pálí" na "bezindukčních" odporech. Zato můžete měřit jakkoliv rozladěné antény bez rizika, protože radiostanice "vidí" jen impedanci odporového můstku a ta nikdy nevybočuje z rozsahu 25 - 75 ohmů ( tedy PSV 1:1,5 -1 :2 )
  3. Vektorový voltmetr ( hodí se spíše pro Arduíno s DDS a dispejem )
  4. Přece jenom se pustit do Arduína + DDS ?
  5. Prijít po výplatě a paní Kubáčové suše oznámit : "Domácnost už nemůže existovat bez anténního analyzátoru - tady jsem jeden koupil !"
Paní Kubáčová by se v každém případě měla zamyslet nad tím, jestli ubohé přístrojové vybavení jejího manžela nedělá rodině větší ostudu než její ( úúúúúdajně ) uboze vybavený ( avšak k prasknutí plný ) šatník !!!

Další články