degram.sh: vkládá pravopisné chyby do českého textu
degram.sh: puts random mispellings in czech text

Použití: degram.sh <pravděpodobnost_chyby [1:n]>

(kde n je přirozené číslo)
(pravděpodobnost chyby 1 pomrví všechno, vyšší čísla sem tam vloží nějakého šotka)

Text čte ze standardního vstupu a zpracovaný ukládá na standardní výstup.

Podporované jazykové jevy:

# **operace se slovem**
# čárky
# sloveso „být“ v podmiňovacím způsobu
# mě pě vě bě
# vyjmenovaná slova
# amigovo y (také známé jako tvrdé souhlásky ďy, ťy, ňy)
# osobní zájmena
# qzip - viz specifikace https://www.abclinuxu.cz/ankety/blu-ray#193

Příklad výstupu

head 1984.txt | bash degram.sh 2

1984
ČÁST PRVÁ

1

Byl jasný, studený dubnový den, a hoďyny odbíjely třináctou. Winston Smyth, s bradou přitisknutou k, hrudi abi unikl proťyvnému větru, rychle proklouzl skleněnými dveřmi, vježáku na Sídlyšťy výtězstvý, ne však dost rychle, abi zabránil, zvýřenému, písku a prachu vňyknout dovnitř.

Chodba páchla vařeným zelým a, starýmy hadrovími, rohožkami. Na stěně na jednom konci úzkého prostoru bil připýchnut barevný plakát, který se svou velikostí, dovnitř nehodil. bila na něm jen obrovská tvář muže asy pětačtyřiceťyletého, s hustým černým knírem, drsných, ale hezkých rysů. Winston zamířil ke schodům. Nemělo smisl zkoušet výtah. I v lepších časech zřídka fungoval a teď se elektrický proud přes den vypýnal v rámci úsporných opatření v přípravách na Týden nenávysti. Byt bil, v, sedmém patře. Winston kterému bilo devjetatřicet a, měl bércový vřed nad pravím kotníkem, kráčel pomalu a několikrát sy cestou odpočinul. Na každém poschodí naproťy výtahovým dveřím na něho se zďy zýrala obrovská tvář z plakátů. Byl to jeden z, těch obrazů, které jsou udělány tak důmislně, že vás oči sledují, kam se hnete. Velký bratr tě sleduje, zněl nápys pod obrazem.

V bytě jakýsy zvučný hlas předčítal řadu čísel, která měla cosi společného s výrobou šedé litiny. Hlas vicházel z obdélníkové desky, jakéhosi matného zrcadla, jež bilo součástí povrchu stěny po pravé straně. Winston otočil knoflýkem a hlas se trochu ztišil, ale slovům bilo stále ještě rozumnět. Přístroj (ve skutečnosťy televizní obrazovka) se dal ztlumit, ale nebilo možné, ho úplně vypnout. Popošel k oknu: malá křehká postava, jejíž vizáblost ještě zvírazňovala modrá kombinéza, stejnokroj Strany. Vlasi měl velmy svjetlé, tvář přirozeně ruměnou, pokožku zhrublou od drsného mýdla, tupých žiletek a chladu zymy, která, právě skončila.